Filosofie : 2010

ÚVAHY 1/010

Záleží jen na úhlu pohledu. Čím víc úhlů pohledů ostatních bytostí dokážeme zahrnout do svého vědomí, tím jsme komplexnější a „nad-lidštější“. Každý má právo na svůj náhled, pokud mu pomáhá porozumět okolnímu světu. Je však jen dílčí, tudíž relativní, proměnný. Můžeme se ho maximálně snažit pochopit a včlenit coby zkušenost i do svého nazírání. Odmítnout ho, znamená odmítnout jistý úhel vidění či zkušenosti.

Mnohost a hojnost = masovost, zničily originalitu a vše míří už jen k vyprázdněné funkcionalitě nebo k povrchní zábavě, zmizela spiritualita. Jedná se již o ten slibovaný ráj na zemi?

11.3. - 16.4.2010

TEMNÉ DOBY PŘECHODU

Aby byla někým umožněná manipulace světa, musí být spojen byznys a bankovnictví s politickou a vojenskou mocí. Navíc na pozadí zdánlivé demokracie (tj. „svobodných voleb“).

Globální politickoekonomickou moc v tomto čase ovládá velmi úzká elitní skupina. Vnější demokratická politika je tak jen iluzivní hra pro veřejnost, jevící se v jejím zájmu, ve skutečnosti ale jde o pevné držení moci „vyvolenými“. Zde je však napřed potřebné jakési elitní zasvěcení volených politiků (viz lóže a tajné spolky), eventuálně mít na ně „správné podklady“. Mnozí politici jsou až jakýmisi koncovými body, loutkami těchto strategických konceptů.

Krize ekonomických systémů na jednu stranu čistí nefunkční struktury společnosti, na druhou stranu svými systémovými technologiemi ještě více odlidšťuje.

Jsou možná i jiná společenská pravidla pro současného nedokonalého člověka? Je možné zbavit se všech předchozích neúspěšných ideových programů a neporušit tím rovnováhu evoluce? Nejde o první pokusy řídit sami svůj osudový vývoj na evoluční spirále. Je to ale nejlepší možné řešení pro vývojové stádium dnešní doby? Je vůbec k dispozici nějaké ideální řešení? Umožňují nám ještě tyto globalizované manipulace svobodu svědomí a konání?

Dualita světa, a tedy i protikladnost řízení všech procesů, neumožňuje dokonalou globální manipulaci a totalitu, neboť samotný charakter světa se projevuje permanentní polarizací a vytváří stále nové protikladné rozpory. Jakékoli konkrétní směřování lze tedy uřídit jen částečně. Neznamená to však, že se stále znovu a znovu o to mocenská elita nepokouší.

Takováto rozpolcenost ale bude mocné stále víc znervózňovat, tlačit k extrémním činům, ale nakonec je o tuto moc stejně připraví. Takže se dá říct, že dualita je vlastně i jakousi boží ochranou před totalitním peklem, byť se tak může chvilkově projevovat i ona samotná.


Nacházíme se v dějinném okamžiku, kdy je třeba rozsvěcet co nejvíc „světel“ = toho nejlepšího v nás. Je třeba rozsvítit to, co svítit dokáže. Je to i úloha kultury této epochy bez ohledu na osobní prospěch.

Je třeba zastavit procesy entropie ve vnějším světě. Lidé v krajním případě dokáží ze sebe vykřesat jiskru tvořivosti, pozitivních řešení, aby předešli kolapsu v bytostném vývoji.

Vyžaduje to zřejmě velký kus tolerance i sebeobětování. Jde přeci o hodně, o zachránění společnosti před pádem do zoufalého primitivismu a opakováním všech těch předchozích katastrof.

Jedná se o metafyzický proces přeměny dostředivého dějinného cyklu na odstředivý, na nový nádech, vyvolaný přímo z řídících složek kosmické výstavby Čím víc se zaktivují síly dobra, tím budou procesy pozitivnější do budoucna. To je ve svých úrovních sice již hotové, my ale určujeme kvalitativní rovinu, kterou budeme procházet životem, a která pro něj bude méně bolestivá, a může být i léčivá, neboť co prosvětluje, to i léčí.

Vláda Pluta v určitém konkrétním charakterovém znamení Zvěrokruhu pomáhá odstraňovat ze života vše již nepotřebné. Odděluje tzv. plevy od zrn, růst od tlení a obnovuje tak i dynamické síly v bytosti.

Nejde o to, zda se budeme ubírat pravou nebo levou cestou, ale aby se na ní probouzelo vědomí a aktivovaly dosud nerozvinuté síly – to je nadosobní úkol.

V současné době zahaluje duchovní temnota nadosobní smysl života jednotlivců. Mnozí doufají, že se jim sama zjeví pravda a osobní smysl i v temnotách tohoto času. Čekají na velký impuls, povel k boji sama se sebou, svým zastřeným vědomím, čekají na znamení – na výzvu k osobnímu boji s drakem temnoty a nevědomí; čekají na transcendentální výzvu, že je zde již připravená energie k svému povstání (proto ty všudypřítomné mobily?). Čekání na zásadní zprávu, přinášející nám podstatný zvrat do života, proto i to závěrečné zklamání, když to v mobilu cinkne … a zase jen další banální esemeska.

Současné děje ve světě začínají připomínat, situaci jakoby před velkou válkou - globální a sebezničující.

25.5.10

OCHRANNÉ FILTRY – IMUNITA

Průnik temnoty= lidé mají strach ze své temné nevědomé části, a čím níž je tento protiklad k vědomí prožíván, tím větší úzkost. Část já leží v nevědomé temnotě, z níž na nás vyskakují démoni a budí pocity hrůzy.

Kolem země se rozprostírají energetické obaly, chránící planetu před zhoubnými paprsky z kosmu. Propustné je jen to záření, které neškodí biologickému životu. Tak je vytvářen charakter života, jeho formy a dynamika…

Každé poškození tohoto obalu, filtru, pak přináší nežádoucí výchylky.

Nelze si nevzpomenout na mayské teorie o různých světech – dobách naší planety, které vždy končily zánikem celoplanetárních forem života, ale i vznikem nových, trochu jinak laděných a stavěných.

ÚVAHY 2/010

Každý okamžik času setrvává v naší paměti i paměti akáši – je zbytečný strach z toho, že nás něco nenávratně minulo. Prožité je jen další stupínek na cestě a vše se ve 4D (stav bytí v bezčasovosti) jednou vrátí.

Co si myslí moře o vlnách? Co si myslí Bůh o lidech?

Vlání zralého obilí ve vánku je jako vlnící hladina moře, obraz uklidňující se mysli.

Smysl individuálního myšlení a činnosti je v možnosti pozvedávat si vlastní průchodovou osu v osudu k vyšší kvalitě.

5–25.6.010

DIMENZE SVĚTŮ

V mystických naukách se dimenze světů dělí na:

  • a) hmotný
  • b) astrální (představy, emoce, nižší myšlení)
  • c) mentální
  • d) archetypální

Umělci se pohybují mezi hmotným a astrálním světem, odkud čerpají inspiraci.

Vyšší mágové dokáží obsáhnout všechny 4 světy.


Je zde interakce mezi hmotným a astrálním světem, která se běžně děje skrz lidské emoce, vášně, city (viz okouzlení, očarování, zakletí…). Z důvodu omezenosti lidských smyslů vnímáme však všechny roviny neúplně.

V dostředivé éře jsou psychické emoce více statické, zamrzlé, skryté, na rozdíl od odstředivé doby, kdy se víc vzájemně prolínají, jsou dynamičtější, emotivní světy v lidech více rezonují, a tím pádem hraje ve vzájemné komunikaci větší roli i charakter a vnitřní hodnoty člověka.

Moderní doba vytváří z lidí štvance = „běžce po povrchu“. Každý okamžik má však v sobě transcendentní možnosti, což značí kvalitativnější cestu vpřed i vzhůru. Je to i kolektivní úkol: nejde to automaticky, ale je to hlavní smysl života a vyžaduje osobní nasazení. Pokud to nejde dobrovolně, nastupují karmické revoluční „skoky“ (války, revoluce, katastrofy). Do daného vyššího levelu musíme ale dojít tak jako tak.

Úkoly: Poznat, pochopit, konat, měnit se kvalitativně.

Cíl:  Převést chaos představ a emocí k jasnějšímu nazírání a ke konkretizaci představ, což vede k plnějšímu bytí v přítomnosti.

BUDOVÁNÍ OSOBNÍ STEZKY = IDENTITY

Pod identitou rozumím aktivní duši procházející jednotlivými zrozeními, jsoucí na cestě k svému završení kosmem, evolucí. Tímto přibližováním k vyššímu Já – Átmanu vzniká kontinuita individuálního vývoje skrz životy.

Dnešní lidé jsou utopeni v banalitách; je to období odžívání nízkého a rozčleněného. Pocity vyčerpanosti jsou symptomem, že je třeba se dostat dál, jít hlouběji ke smyslu své osobní cesty, ke smyslu a využití duality.

Dobrý osud – myšlenkovým vývojem a zráním mění se osudovost k lepšímu průběhu ve vyšší kvalitativnější rovině.

Špatný osud – kdy člověk na sobě nepracuje a nechá se jen unášet proudem, a tak postupně klesá ke dnu ve svém sisyfovském údělu.

19. 8. 2010

OPAČNÉ NÁZORY

Chci-li zastávat pevný názor, „musím“ osobně zažít či pochopit i opačný názor, tj. vžít se do něj. Potom nebojuji s jeho nositelem, ale mohu jen přemýšlet o jeho představách či přímo je pomáhat rozvíjet. Každé rozvíjení je cestou vzhůru k 3. bodu pohledu (trojúhelník), kde se může protnout a vznikne tak brána do vyššího levelu.

5.12.010

SFGallery