Úvahy : 2000
ŽIVOTNÍ ROLE
Není vůbec jedno, jací lidé člověka obklopují. Stačí je kolem sebe pozorněji sledovat a můžete spatřit jaké hrají i role. Partneři nám přímo před očima přehrávají třebas nejrůznější „pohádkové“ postavičky a archetypy, hezká slečna na ulici prochází kolem a za krkem ji balancuje šklebící se démon, kolem zasněně projdou osamělí poutníci a mágové, kteří dokáží leckoho uhranout, sem tam potkáme i nějakou tu dávnou královnu či malého Napoleona…
Lidé kolem nás přehrávají role, které odpovídají i vnitřnímu nastavení jejich pozorovatele, pokud se odehrávají někde v jeho blízkosti, jinak by je ani osudově nepotkal. Z toho plyne, že všechny naše psychické síly mají i své konkrétní vyjádření v materiálním světě. Nejen podle skutků je však poznáte, ale i podle samotných jejich tváří. Již ty samotné jsou ztělesněním svých charakterů, přinesených z dávna předchozích životů. A protože čas je pomíjivý, tváře zůstávají stále dobrou identifikací lidských charakterů. Tvář je totiž jako zkamenělina – ustrnutí časového okamžiku jinak dynamické psychické energie, ducha v konkrétním časoprostoru. Naše okolí se tak stává i jakýmsi oknem do vnitřních struktur lidí, zvířat či rostlin.
29.2.2000
…
KRIZOVÁ DOBA A PROJEKCE
Vše, co našimi smysly vnímáme, prochází filtrem našich představ, z nichž vychází všechny projekce = iluze o charakteru okolního světa. Ty jsou zdrojem zkušeností, slastí či vnitřního utrpení.
…
S. Grof: Krize duchovního vývoje - str. 81 - Zničení světa
„…Při hlubokých změnách jako předzvěst vystupuje motiv smrti = transformace – je zde zánik staré představy a s ní spojených hodnot. Odehrává se v cyklech (astrologicky je lze definovat). Transformaci tedy doprovází oživení Jungova stínu, oživení představ zániku, oživení doprovodných archetypů podsvětí.
Prudké změny (individuální, společenské, kulturní) doprovází oživení chaosu, rozpad kulturních hodnot, starého řádu, čas jakoby se vrací k počátku. Je to však zdánlivé, vrací se pouze na spirále.“
…
Energie spoutaná ve spirálovitých cyklech se při jejich završení uvolňuje (zkostnatělé společenské formy jako je životní styl, ekonomické vazby, různé druhy aktivit apod. zanikají). Tato uvolněná energie pak hledá novou formu a výraz v následně přicházejících živlových vlivech.
Vnímání životních změn je možné nejlépe skrz podvědomí – viz: sny, vize, inspirace, nové představy.
…
Starý cyklus končí dosažením moci určitých elit, posílením jejich egoismu. Každá krize však rozbíjí nevyhovující již struktury kvůli návratu k nové dynamičnosti, novému životnímu nádechu.
…
Naše současná kultura je obrazem stavu krize před nástupem nového vodnářského věku. Proto hlavní téma budoucnosti se stane otázka překonání této krize ve všech směrech. Jistý duchovní náhled na tuto skutečnost nabídl už sám sv. Jan z Kříže, když hovořil o noci těla, duše a ducha = transformaci hodnot a jistot na všech úrovních.
Dnešní krize je o to hlubší, že se mění hodnoty o 180°. Dostředivé uzavřené systémy ega společensky nenávratně drhnou a rozbíjejí se. Jediná záchrana před duševním i fyzickým úpadkem je otevření cesty k transcendenci – k Bohu = Podstatě. To znamená, že bude přicházet větší polarizace: psychopati x zasvěcenci. Pokud to tato civilizace nezvládne, zničí ji to.
Je třeba hledat novou mytologii v odkomerčnělém světě budoucnosti.
…
Racionální doba potlačila imaginární snivé světy směrem k účelovosti a pragmatismu = od svatyň a modliteb k panelákům a konzumu.
Vnášení imaginace do vyprahlého zmírajícího světa, boj s nicotou v nekonečném příběhu, oživování smyslu dobra, jako pozitivní síly, je třeba mnohem více než v minulosti.
K tomu je potřeba ale umět sám snít!!! A pokoušet se i citově nořit do světa těchto přírodních i metafyzických sil. V magickém světě ducha neztratila předmětnost ještě svůj význam, svou duši – stále si udržuje svůj vnitřní obsah.
12.5.2000
…
OSOBNOSTI A ZMĚNA MYŠLENÍ
Jednotlivec svět změnit nedokáže. Na chvíli ovlivní pár osob, vzbudí jejich zájem, který je však u nich postupně překrytý novými názory a dojmy. Jeho vliv tak pomalu uhasíná, pokud není soustavně obnovován „zdrojovou osobou“ nebo jejími následníky. I ta je však na tom obdobně s postupujícím časem, pokud nedokáže čerpat přímo z archetypálních zdrojů. Takový jedinec tedy musí naplno zasvětit svůj život těmto společným cílům, odstraňovat překážky ve vnitřním napojování (viz zásady duchovního života) - tj. řídit se jakousi osobní „technologickou kuchařkou“ či určitým manuálem, jak postupovat dál. Může tak sice činit jen napůl a neuvědoměle, to by však rychle vyčerpalo jeho motivaci, a navíc by mu ubralo energii na podstatnější věci. Člověk může druhé přesvědčit jen svým příkladným životním stylem – charakterem a postojem a vlastně celou svou vnitřní kvalitou.
…
Změna celkového myšlení na zemi se ovšem zdá být zatím stále ještě v nedohlednu. Prozatím se tak děje jen v rámci menších skupin lidí. Skutečná změna kolektivního paradigmatu se odehrává v určitých osudových „uzlech“ = jakýchsi silových křižovatkách v časoprostoru, prostupováním a křížením nejrůznějších energetických proudů v celkovém rytmu dob. Ty však bez aktivního osobního přispění těchto osvícenějších skupin i jednotlivců neotevřou samy vyšší kvalitu, která by jinak mohla nastoupit. Na této vzájemné asynchronicitě kolabuje hodně duchovních projektů.
Přes veškeré primární potřeby lidstva, a tím jeho plnou připoutanost k přežití, stále se podvědomě hledají jiné vzory života – skrz programy či idoly a vůdčí osobnosti. Většinou jsou pak lidé zklamáváni, dokud nezačnou hledat skutečné poznání.
1.8.2000
…
ZKUŠENOST A CYKLY
Zkušenost vzniká opakováním postupů a procesů. Nedokončené cykly nedovolují ještě využít těchto zkušeností plně a asimilovat je v jednotném celku.
Např. Transpersonální planety Uran, Neptun, Pluto mají dlouhé časové periody, které nám neumožňují získat z nich plnou zkušenost v jednom životě a lze se jen domýšlet jejich hlubší význam pro konkrétní osobní život – proto jsou nazývány transcendentními, tj. důležité pro vnitřní změnu skrz i několik dalších životů.
1.10.2000
…
CHAOS A ODPOUTÁNÍ
Pro vědomou vnitřní cestu je docela důležitý vnější klid a pohoda. Jen v uvolnění a odstupu může člověk řešit složité vnitřní vztahy k realitě efektivně.
Aby člověk mohl řešit své osobní konflikty co nejlépe, potřebuje se umět dobře soustředit, odpoutat se na určitý čas od rutinní reality a přehodnotit i pouta svých ustálených názorů. Všechny vnější zmatky jsou vyvolávány duševním chaosem lidí, který projektují i do svých vnějších vztahů. Můžeme mít z toho sice pocit sobeckosti či lehké viny, že se odmítáme zúčastňovat kdejaké konfliktní mezilidské situace i nejrůznějších společenských psychoher. Svou účastí bychom však tyto konflikty jen ještě více prohlubovali. Těžko pomůžeme věci spoluprožíváním obecné negace, neboť to by pouze vyvedlo z rovnováhy i nás. Naopak odstupem, klidem a racionální úvahou (jež bez odstupu není možná) vnášíme do věcí pozitivní přístup. Dalo by se tedy říct, že s větším odstupem, blíže k realitě.
Proto duchovní učitelé mohou říkat, že je třeba se odpoutat od starostí světa a měnit především sebe. To ve skutečnosti znamená zaujmout k věci jasný a pevný postoj, a pak teprve cokoli konat ve prospěch druhých. Jinak bychom jen neuvědoměle prohlubovali další rozpory. Tzn. že s tímto zdánlivým egoismem (nutným z imunitních ochranných důvodů) mohou být věci řešeny mnohem lépe.
Pokud by tomu tak nebylo a nejlepším řešením konfliktů by byl boj, pak by bylo ideálem stát se rváči a válečníky, vyhledávajícími permanentně konflikty, a tak podléhat kdejaké psychóze.
Jen v odstupu taky můžeme najít vlastní cestu: řešit ty konflikty, které se nás skutečně týkají a nebýt přitom infikováni oním všeobecným chaosem. Prakticky to vede k posouzení, jak se mě ta která nastalá situace dotýká vnitřně, a co mohu či nemohu ovlivnit bez pocitu nátlaku a viny. Je třeba srovnávat se s hodnotami a idejemi, ale hlavně musíme zvažovat své možnosti a síly. Neexistuje univerzální pravda pro všechny, jak se v určité situaci zachovat, ale vždy to vyplývá z individuálního pochopení.
Tento problém řešila již starořecká filosofie stoicismu, že nemá smysl trápit se věcmi, kde není změna v naší moci.
29.12.2000
…