Úvahy : 2020

CESTY ŠÍLENSTVÍ

Anděl Západu se pomalu a jistě hroutí pod tíhou šílenství jeho svěřenců. Nyní se již ve velkém šíří po světě jimi způsobovaná nezvladatelná anarchie a duševní demence u čím dál mladších generací. Děje se to na úrovni lživé propagandy od kolébky, vymývání mozků na všech stupních škol či masovými technologiemi manipulující mysl lidí. To, zda i Východ podlehne plně podobnému rozkladu, záleží jen na tom, kolik této tíhy ještě unese jeho ochranný Anděl Východu.

Nacházíme se v tornádu všech možných zdivočelých duševních proudů, co se spolu zběsile mísí v nekonečném chaosu. Je to jako šílená hudební skladba bez jakékoli harmonie s přes sebe chaoticky naskládanými tóny a téměř nemyslitelnými rytmy. Vše připomíná divoce roztočenou ruletu, kdy nikdo již neví, v jakém místě a čase se tato osudová kola nakonec zastaví a jestli vůbec.

Jaké pravdy se pod drakonickými tresty oficiálně ustaví za lži a lži za pravdy? Čí chorobné myšlenky a emoce nám vstupují skrz mainstream denně do mozků, vydávaje se za naše vlastní? Zvrhlé mentální pochody psychopatů jsou zde prezentovány za arbitry univerzálního dobra pro celý svět. Zběsilé tance zkorumpovaných politických elit, gangstersky promíchaných s nejhorší zločineckou chátrou, ukazují přesně duševní zdraví tohoto současného světa.

Co se to vůbec děje se světem, když tito „nadlidé“ dostali moc s ním dělat, co se jim zlíbí, přičemž jejich morální hodnoty jsou pravým opakem jakéhokoli univerzálně uznávaného dobra, a poslušné ovce ochotně a oddaně za nimi na svou vlastní porážku, a ještě jim v tomto duševním holokaustu i tleskají?

Odkud se dostalo takovéto mstivé a lstivé moci těmto nejhorším a světsky nepostižitelným gaunerům ničit milióny lidských osudů, včetně jejich generačních potomků? Kým jsou posedlé všechny tyto „samozvané řídící elity“, stavějící se pomalu již na úroveň samotných bohů, jak se to dělo u vladařů prehistorických říší?

Co si pak může ještě počít vědomí samotného člověčenství? Byť omezené, přesto unikátní? Jakou hodnotu má potom ještě samotný člověk v této šílené iluzivní hře doby? Absolutní i nulovou zároveň? Co je zde ještě pravda a co již jen uměle zplozená iluze těchto „podzemních dravců“?

…

Každá bytost má své unikátní vědomí vytvořené milionyletými zkušenostmi ze všech svých inkarnovaných životů, které průběžně projektuje do vnější reality, a tímto vnímáním utváří charakter své vlastní duše skrze tyto dimenze časoprostorů. Hodnota našeho života je stejná jako hodnoty životů druhých bytostí, proč tedy věčně proti sobě útočíme a navzájem se vyvražďujeme?

Kde lze nalézt takového nezaujatého soudce, který pravdivě zhodnotí, kde pro lidstvo jako celek končí dobro a začíná skutečné zlo? Takové hodnocení je možné jen z hlediska vyšší sjednocující roviny, nikoli z hlediska účastníků těchto pozemských bojů o moc na úrovni 3. čakry, blokujících průchod výš.

Pochází to ze samotného řádu věcí, že jeden dohlédne dál a doskočí výš než druhý. Někdo se zajímá jen o svůj blahobyt, jiný je schopen zachytit pravdu vyššího Já a pomáhá tak spolutvořit harmoničtější svět i pro druhé. Pokud u mocných chybí empatie i vůle k vyššímu uvědomění všech občanů, a stahují pak jejich životy směrem dolů, jsou v následných inkarnacích nuceni prožívat sami na sobě veškeré utrpení, které jim způsobovali svým konáním.

…

K čemu nás má tedy dovést toto dnešní všeobecné ideologické tornádo, tsunami ničivé chaotické směsi energií všech možných individuálních rovin bez hranic? Jak vnímat všechen tento vnější a nutně i vnitřní chaos, který se na člověka dennodenně řítí? Jak se k tomuto fenoménu postavit? Stačí to vše jen kriticky pozorovat v naději, že nás osobně nezasáhne či se nechat už jen unášet živelným energetickým proudem labyrinty světa? Zpasivnět a být pohlcen jejich zhoubnými vlivy? Nechávat se plně jimi znevolnit, přestože to jsou nakonec jen pomíjivé primitivní projekce doby? Všichni se ale rodíme jen do takových dob, kterým naše duše vnitřními hodnotami odpovídají, takže až vyšší objektivní archetypální spravedlnost může nastolit hlubší rovnováhu, k níž ta světská dávno už ztratila v době končící Kaliyugy své klíče.

Archetypální ideje tvůrčí čtyřky sil jsou permanentně zrcadleny ve všech levelech naší reality, jsou pronikajícími silami do stále hlubších temnot hmotných světů, v nichž jen upřímná vnitřní cesta umožňuje držet se spásných ideálů, na které malé lačné egoistické chtění nedosáhne.

Když se Australopitékové setkávali se svými „bohy“, již ve své nedílné příčinné podstatě patřili obě strany naladěním na společné frekvence k sobě, přestože jedni stáli v roli učitelů a druzí žáků. Všechny protiklady se uzavírají a prolínají v kruhu svých specifických egregoru, jen pochopení tohoto faktu leží o úroveň výš z hlediska dějinné spirály v kosmu.

My chceme být, chceme existovat a užívat si mnohosti světa, a proto v něm jsme i zrozeni. V tom je síla duchovní projekce. Chtít, toužit, přitahovat se v rámci polarit, ale na druhou stranu toužíme i spočívat navěky ve své vnitřním míru a jednotě. Jsou to dvě velké protikladné síly – aktivní a pasivní, které hýbou našimi životy.

Z jistého úhlu i „ďáblík“ ega je se svým relativně omezeným vnímáním také služebníkem boha. Bylo mnohokrát řečeno, že v bohu je dobré vše. Jen z hlediska podmíněných a prožívaných příčinných následků dělíme věci na dobré či zlé, a větvíme se směry, kterými nás náš nedokonalý úsudek táhne. Naše emoční inteligence nám však sama ukazuje osobní cestu dál. Takto můžeme sami spolutvořit a oživovat další a další kosmické konstrukce, další světy představ, které si pak zpětně i zažíváme.

Tento šílený svět jsme si tedy kdysi za přispění i metafyzických sil zčásti nevědomě pro sebe jako lidstvo vytvořili, a příčinně se tedy táhne i dnes do další budoucnosti, dokud jeho dekadence nebudou transformované a zharmonizované do kvalitnějšího celku. Nyní jako hráči improvizujeme ve vlastní životní hře s jejími plně nespecifikovanými pravidly. Budeme brzy vidět, kudy se bude ubírat její další směřování. Nakonec se ale všichni sejdou ve vrcholném „bodu“ Jediného.

2.1.2020

…

VNORY DO PŘÍTOMNOSTI

Je bolestivé mít uzavřené brány do své vnitřní přítomnosti, jsme-li „vyhnanci“ do rozporuplných sil vnějšího světa, vydáni napospas jeho kolektivnímu šílenství ve zrychlenému toku ubíhajícího času a pokleslosti „zahuštěného nevědomí“.

Relaxované vnory do přítomných okamžiků přináší bytostem určitou euforii z dosud neprožitých vnitřních energií. Není to nikdy promarněná chvíle, protože jejím opakem je jen prázdný aktivismus v povrchním plynutí času. Tělo i mysl léčí již samotný vnor do ticha velkolepě posvátné přítomnosti, odehrávající se skrze nás, v níž moudrost je stále ještě přítomná. A často tomu stačí jen tak málo – zklidnění v koncentraci srdce a mysli.

4.1.2020

…

JINÉ CESTY

Pokud se nám současná realita začíná jevit jako totálně zmanipulovaná, ovládaná temnými silami a nadobro ztracená, nezbývá pak nic jiného než co nejlépe prozkoumat také jiné alternativní možnosti, pokud se nechceme zacyklit v marnostech světského usilování. Jedině tak se můžeme začít zbavovat všech těch všudypřítomných ničitelů, kteří na nás zvnějšku doléhají.

Jako lidé podléháme všichni dopadajícím silám, jímž jsme vystaveni, ale mnohem větší dopad mají ty, které nějakým způsobem korespondují s naší povahou. Ty jsou pro nás osobně nejdůležitější a mají pro nás i hluboký transformační význam. Pokud si chceme řídit svůj život vlastní vůlí, musíme o těchto výzvách více přemýšlet, jinak dáváme prostor karmickým zrcadlům, ale náš život pak bude mít mnohem méně příjemný charakter.

…

POBLITIKA EU

Tato stále šílenější doba plná osobního utrpení se snaží postupně redukovat veškerou životní diversitu společnosti na jednu dirigistickou ekonomickou platformu. Evropská unie, která je pod přímým vlivem velkých lobbistů, bankéřů, nadnárodních globalistických korporací či tajných služeb a dalších skrytých struktur, tyto trendy stále víc umocňuje v rozbíjení přirozených společenských struktur, a tím poškozuje všechny občany. Důkladná strukturální reforma EU je tak již stále nevyhnutelnější, pokud není zatím vůle k jejímu opuštění. Později už nebude žádná náprava snadná nebo dokonce možná.

Nedosáhne se toho ale jinou cestou než lepším porozuměním skrytým společenským procesům skrz osvětově mediální působení ale i školství. Potom teprve NWO (New Worder), tj. ideologie podporující rozdělení společnosti na panující elitu a plebejský otrocký zbytek, může prohrát, byť tato ideologie je dnes lživě vnucována celé planetě jako blahodárná demokratická cesta k záchraně planety a blahobytu lidstva.

EU však byla založena sionistickými globalisty, technokraty a pragmatickými kšeftaři, proto její směřování nutně posiluje totalitářské i když nepřiznané ideologické a již extrémní praktiky. Dnes se tak mohly dostat ke slovu extrémní hrozby ekologického totáče a technokratické destruktivní proudy, které mají vyústění jedině v transhumanistické utopii světa ovládaného roboty.

Bez větší osvícenosti lidstva na všech životních úrovních se toho ale mnoho nezlepší. Proto má smysl především šíření před lidstvem utajovaných a pro elitní kruhy nehodících se informací. Jedině tím se může dostat pravda na povrch a motivovat i další občany ke změně účelových postojů.

Nikoho nelze násilně ale do ničeho nutit, je v pořádku ponechat každému svobodnou volbu v jeho osobním směřování, protože to je i základem pro svobodnou společnost. Jiná cesta k tomu nevede.

10.1.2020

…

CESTY VZHŮRU

Svou vírou formálně udržujeme kolektivní iluze světa. Znamená to, že většinově oživujeme ty roviny reality, které nám jsou pocitově, a tedy i frekvenčně blízké. O tom hovoří i nejnovější vědecké poznatky z oboru kvantové fyziky, která tvrdí, že v určitou chvíli jsou všechny alternativní dějové možnosti latentně přítomny a oživují se jen ty, jež svou myslí a vůlí aktivujeme.

My můžeme sledovat kauzální příčiny různých dějů, ale ty jsou také již druhotnými odrazy přechozích zhmotnělých ještě hlubších a starších příčin, a ty ještě hlubších a starších atd. Každý pixel bytí má tak svou příčinu a z ní pramenící následek na časové rovině, jinak by nemohl vůbec existovat. Proto nemá příliš smyslu honit se v mentálních řetězcích kauzality stále dokolečka. Než takto běhat za všemi příčinami jednotlivých událostí, je přirozenější a „efektivnější“ zaujmout hlubší a jednotnější postoj v nadhledu nad celkovým charakterem dění a z něj vyvozovat své závěry.

Jako subjekty si vnášíme do podvědomí zkušenosti z celé té dějové směsi. Na svém emočním poli vnímáme všechny interakce energetických vln života, které nás ošplouchávají jalo vlny pobřeží. Jen velmi neuváženými činy si vytvářením těžkou karmu a uzavíráme si či alespoň komplikujeme do budoucna psychoenergetické cesty svobodného rozvoje čili své příští osudy.

Jak tedy přistupovat ke svému osobnímu životnímu smyslu, svému osobitému poslání zde v tělesné formě, zvláště když přes každodenní dění ho ani nedohlédneme? Jako by se vznášel někde v mlhavých temnotách, či dokonce jakoby ani neexistoval, a paměť na vlastní vzdálenou minulost jsme také ztratili.

Cesty vzhůru je ale možné vést kudykoli, protože jsou dané v samotném konceptu TD, byť jejich aktivizace je velmi často za cenu velkého bloudění nebo i karmického utrpení. Karma je ale v našich životech záchrannou silou, která se nás snaží vrátit zpět k vnitřní rovnováze.

Vztahy, zvyky, emoce, spolupráce, myšlenkové pochody i sny jsou ale životní součástí i nižších (mladších) bytostí ze světa zvířat, a dokonce i rostlin. Ty jsou v těchto citech i myšlenkách často čistější (nefalšované)než člověk, a. svůj charakter vyjadřují naplno. Až člověk se začíná přetvařovat, vnímá již odlišné hodnoty druhých a polemizuje s nimi, čímž se vymaňuje z pasivně říše stádovitého chování. Roste u něj kritičnost, hledání individuální cesty a zkoumání nejlepších řešení na této cestě.

…

Neexistuje věc, která by nebyla složená z množství protikladných elementů či myšlenkových vzorců, a ty se opět kvantitativně zrcadlí v dalších věcných formách.

Po počátečních a dočasných hrách na kočku a myš v bludišti světa, má tedy hluboký význam se zastavit a uvědomit si celkový charakter i smysl těchto her, jejich „konstrukční výstavbu“. Jen tak můžeme přestat si hrát na slepou bábu honbou za kvantem pro duši zbytečných zážitků a začít se i více zajímat o kolektivní zkušenosti ostatních z pobytu na této planetě.

Každý i neuvědomělý čin v nejrůznějších sférách života vychází prvotně z nějaké pohnutky, myšlenky či vize podpořené příslušnou energií. Celý zjevný svět i vesmír je tak zrcadlením všeho se vším.

Cestou z chaotického labyrintu světa je začít se poutat podstatnějšími věcmi při hledání smyslu svého bytí. Neboť to, co svět předvádí, je pouhou stínovou hrou, jak o ní mluvil Platon, a tudíž nám předkládá jen stále opakující programové vzorce.

Pokud bychom chtěli jít přímo ke zdroji poznání (což pro rozptýlenou světskou mysl je nemožné), musíme si nejprve položit primární dotaz: „Co je to vlastně Bůh, ono NIC, které je VŠÍM?“ Na to ale nikdy nebude objektivně komplexní odpověď, dokud se sami jím nestaneme.

Naše smysly slouží současně i jako filtry, chránící psychiku před předčasným vnímáním nadsmyslových sil, dokud lépe nepochopíme alespoň základní principy této celokosmické hry. Stav nadvědomí je zde s námi přitom stále, a pokud se dokážeme odpoutat od povrchních iluzí hmotného světa, může k nám hovořit a odpovídat na jakoukoli naši otázku. Vše se děje nyní a světský pohled na čas je velmi iluzorní.

15.1.2020

…

ÚVAHY O ČASE

Klasické pojetí času je lineární, příčinné (příčina kontra následek), a tedy necyklické. Je zde ztotožnění s dynamickým pohybem stále jen kupředu (a nikdy jinak:) a s důrazem na hmotnou realitu, dosahování vytčených cílů někdy v budoucím čase díky vyvinutému osobnímu úsilí. Je to opak vertikálního časového pojetí skrz spirály dimenzí, do nichž člověk vniká relaxovanou koncentrací na myšlenku.

Čas je v obecnosti tedy procesuální rozměrová míra, založená na směřování odněkud někam, od něčeho k něčemu dalšímu.

I když náš vesmír přestane za miliardy let existovat, přesto budeme stále u toho, ale ne již jako vtělené bytosti do času.

Nyní se nacházíme na konci jednoho z věků, kdy jsou u moci síly, které stojí proti plnosti života. Lidstvo je však ještě víc umocňuje moderními sofistikovanými technologiemi, a udržuje svou vírou ve smysluplnost svého počínání.

V každém okamžiku je zde s námi i tzv. iterační zákon, týkající se naší volby v soustavném větvení dalších a dalších alternativních osudových možností. Čili jedná se o součást kauzálního zákona příčin a následků, kdy si můžeme vědomě svou vůlí soustavně vybírat některou z nabízených cest a vyhledávat takové, které nás nebudou z vnějšku tolik drtit. Je pak jen na nás, zda zvolíme cestu pohodlnosti a možnosti vědomého sebezdokonalení si tak oddálíme, nebo se pustíme přímo do objevování životních hlubin. Tyto možnosti výběru mezi alternativními řešeními lze sice částečně světskou mocí omezit, ale nikdy ne zcela zrušit.

Časové cykly se dají členit nekonečně do nejrůznějších mikroúrovní a mikrosekund, které se však mohou klidně krýt s miliardami let v jiných úrovních, kdy bytost v nich žijící, nepozná rozdíl z pohledu svého běžného života, neboť čas je z multidimenzionálního pohledu iluzivním faktorem, vyvolaným duálním rozčleněním.

Vesmír jako projekce nejvyšší prvotní příčiny je bytostného charakteru s mnohaúrovňovým vědomím, odvozeným od primárního JÁ JSEM. Naše smysly zde na zemi jsou jako chapadla poznávání, a současně i filtry) před zhoubnými bočními vlivy. Vesmír tedy vnímá i skrze každého z nás samotného.

18.1.2020

…

ÚVAHY 2020/1

Lidé dělají často šílené věci jen proto, že si myslí, že jejich jednání je účelné a dovede je k nějakému velkému osobnímu cíli, vesměs v duchu kariérismu. Tímto hlupáctvím se zevnitř nenápadně rozkládá celý už i tak prohnilý systém.

Z hlediska symboliky lze říct, že „ďábel“ hraje svou šachovou partii tak, že na nejrůznějších úrovních staví do cesty univerzální pravdě různé filtry a blokace, čímž se její kvalita postupně snižuje, jak se resonančně odráží a větví do stále hmotnějších úrovní. V tom je jeho strategie a role ve světech duality, neboť tímto devalvuje vědomí nedělitelnosti věčné Podstaty.

Z toho by mohl někdo zkratkovitě usoudit, že skutečný demiurg je ďábel a pro některé sekty to tak možná i je. Pokud bychom ale tuto tezi přijali, museli bychom říkat, že svět nestvořil bůh ale ďábel. To je logický nesmysl, protože takovouto entitu nelze stavět na úroveň boha, který je základem všeho. Temnota je jen absence nepřerušovaného světla univerzálního vědomí.

…

V meditaci na „nicotu“ nevkládáme do mysli žádné představy, tudíž svou energii nestahujeme ani dovnitř ani ven. Prázdno nemá směr a je to jen pozadí pro vizualizaci, stejně jako u malíře, který na černém podkladě vytváří své vize.

…

Nedostatek energie = nedostatek sebevědomí, způsobený blokací toku vnitřních bioenergií, což se odráží i na myšlení a emocích.

…

Diskuze s materialisty pomáhá zdravě si udržet jednu nohu na zemi a být tak přínosem i pro druhé pozemšťany.

…

Kristus nepřišel vytvořit konkrétní společenský systém, tj. dogmatickou metodu. Tu postupně vytvářeli až jeho následníci a rovněž i ti, kteří toto nové hnutí začali zkreslovat a manipulovat pro své mocenské zájmy. On hovořil o zákonitostech a smyslu našeho bytí přizpůsobených možnostem a duchu doby.

1.-19.2.2020

…

SMYSLOVÁ PAMĚŤ

Smyslová paměť se rozvíjí od 1. tvora (nějakého viru) až k nejvyšší fyzické bytosti ve vývoji. V průběhu evoluce díky ní získáváme osobní pocit identity a kontinuity v celém svém jednom životě (nepřetržité cesty z bodu A do bodu B). To umožňuje postupně chápat existenci objektivního řádu skutečnosti neustále opakovanými a zdokonalovanými zkušenostmi v rámci každé inkarnace.

Svými pěti smysly poznáváme okolní realitu a ukládáme si ji coby zkušenost do paměti. Skrze smysly zažíváme svou fyzickou identitu v této konkrétní formě reality. Jsme tak uvěznění v „bublině smyslové nedokonalosti“, která utváří náš pohled na celé své bytí v přítomnosti, v níž se každý dočasně nacházíme. Proto kultivací smyslů rozšiřujeme i své osobní spektrum vědomí.

To jde ale proti negativním silám, které dnes ve světě dominují a snaží se poškozováním lidského genomu o pravý opak, aby si udržely svou moc nad lidmi. Proto obrana proti individuální destrukci je dnes možná už jen z roviny nadřazené a nezávislé mentální úrovně s kritickým myšlením, což bez počáteční změny úhlu pohledu (paradigmatu trans-formace) není v naší civilizaci již dál možné.

Z mystického pohledu je však třeba se při své cestě „osvobození“ setkat se saturnským hlídačem – mýtickým psem Gerberosem, který hlídá ještě lidskou planetární čili omezující hranici s průchodem k nadpozemskému transpersonálnímu univerzu.

…

TEMNÉ SÍLY A GENERAČNÍ KARMA

Jsme denně ze strany vládnoucích sil obětmi stále intenzivnějších a agresivnějších útoků na nezávislé myšlení, osobní i národní identitu, na její jazyk a dnes už dokonce na samotný lidský genom (covid ad.). Jsme stále více zaváděni a znásilňování zástupnými věcmi typu vyžadované korektnosti, genderu, zneužitím pravé ekologické vědy do stupidního (pop) greendealu, jsme již dlouho a stále víc katalogizovaní v nejrůznějších databázích kdovíjakých „sběratelů moci“, sledováni kamerami na každém svém kroku, masírováním mediálního překrucování pravdy v lež a naopak, kriminalizací jiných názorů, falšováním historie a nesčetností dalších zásahů do osobního života „temnými ideologickými meči“.

Na celém světě je již zřetelná snaha udělat z lidstva otrocké stádo pro skupiny samozvaných nejvyšších „elit“, abychom se do jejich světovládných snah nemohli vůbec plést. To je ve stručnosti konec totalitářské intelektuální hry na demokratický světový systém.

Současně se tyto mentální změny z vyšších rovin v blízké budoucnosti vepíší i do fyzické skutečnosti v podobě zvýšeného množství uragánů, tornád, sopek, zemětřesení a velkých záplav a dalších katastrofálních jevů. Je to dáno vyšším řádem transformačního dění na planetě.

Každá generace si v sobě přináší svou vlastní kulturu a náhled na jí adekvátní vibrační formu existence a její duševní vzorce i metafyzické ideje, a tím si přináší samozřejmě i svou specifickou kolektivní karmu. Rodíme se jen do takového osudu, se kterým vnitřně korespondujeme, což se týká i větších celků. Nejedná se tedy ani náhodou jen o nevinné oběti působení „slepých přírodních sil“ (které ve skutečnosti nikdy slepé nebyly). To, co nyní žijí tyto generace, samy si připravily svými hodnotovými postoji a volbami v minulých inkarnacích.

Jsou tu ale s námi i dobrovolné zrody osvícenějších duší, které se snaží ostatním jejich osudy nadlehčit, nacházející se v nejrůznějších společenských postaveních. Těch je dnes bohužel ale mnohem méně.

7.3.2020

…

VLIVY EMOCÍ A DOPAD NA KARMU

Za každou emocí se skrývá celá řada komplikovaných duševních procesů, které mají vliv na celou strukturu osobnosti od jejich buněčných orgánů až ke komplexní osobnosti s přenosy k příslušným mozkovým centrům. Ty zpětně ovlivňující naše cítění, myšlení a chování. Tak produkujeme soustavně nové a další emoce v kontaktu s vnějším děním. Vytváříme si tak jakýsi svůj živý „holografický obraz“ celé své osobnosti, její pocitové škály od euforie až k pocitům bezvýchodnosti a smrti.

Existuje zde tedy genetická paměť, podobná zápisům v počítačových programech, které také generují jen takové výkony, které mají předepsány každý svůj krok.

Každou takovou paměť, ať živočišnou či strojovou lze ale přepsat jinými kódy, rozšířovatt či naopak ji omezovat. Bez tohoto vnitřního učení a vyhodnocování bychom jeli jen na jakýsi setrvačník v řetězcích příčin a následků, jinými slovy byli bychom navěky tupí a hloupí.

Karma tyto procesy hlídá a koriguje jako nekompromisní učitel. Aktivně ale působí jen dokud jsme ve vleku takovéto nevědomosti svým zatemnělým a pasivním myšlením či reagující chybně na vnější podněty ve hře nevědomých protikladných psychických struktur, generujících další a další chybové emoční vzorce jako automatický stroj.

Jsme tací, jací jsme tak, jak jsme se zformovali v předchozím vývoji. Můžeme klidně utíkat od svého duševního rozpoložení ven do běžných povrchních vztahů a činností, a tím se vyhnout nepříjemné konfrontaci se svou vlastní duší. Dlouhou dobu to i lze, než nás ale doženou nejrůznější selhání a karamboly. Pokud se ale máme opravdu rádi, mnohem víc pro sebe uděláme, pokud budeme vědomě rozvíjet svou osobnost, to se pak promítne jak do lepších vztahů s okolím, tak i své současné i příští osudovosti.

Ve vyšších bytostných levelech je již pochopení těchto zcela primárních principů jasné a vyřešené. Problém leží hlavně v lidské rovině, kdy bytostný svět podléhá vůbec nejtěžším a destruktivním cyklickým vlivům doby Kaliyugy. Je tedy jen pro naše duševní dobro najít si nejlepší způsob, jak si tyhle věci uspořádat a vyřešit na osobní i společenské úrovni.

Proto nás dnešní všeobecná realita svým životním stylem tolik ubíjí a vyhnout se jí nelze. Neznamená to ale, že když něco přestaneme i záměrně vnímat, že se to přestane také dít. Své vnímání jen odsuneme do podvědomí, což pak právě aktivuje ony karmická zrcadla, protože cílem je naopak všechny vnitřní protikladnosti vědomě pochopit ve své unitární provázanosti.

Každé velké vybočení z naší konceptuálně dané osudové cesty ve svém novém zrodu do určité doby a místa nás vrací zbytečně zpátky do vod, v nichž už naše vnitřní bytost nechtěla být, a proto naplánovala další životní pokračování v nejvhodnějších osudových podmínkách pro náš další vývoj, a s čím jsme i vnitřně předem souhlasili. Tím jsme ale dostali i určitou odpovědnost za samostatnou správu své duše.

Pak se stane to, že čím více se v životě od těchto koncepčních plánů odchýlíme, tím bolestivějšími emočními zážitky nás „karmičtí hlídači“ vrací zpět k původnímu předsevzetí. Učí nás tak přecházet od původního animálně impulzivního jednání k více uvážlivému přístupu vůči sobě i svému okolí. Teprve po zvládání takovýchto životních lekcí můžeme postoupit do „vyššího ročníku duchovní školy“ a její univerzitou je samotný život.

Všichni tedy máme na výběr, zda nám pracovat na kultivaci své duše za to stojí či ne a eventuálně vše přesunout na „někdy příště“.

V určité fázi naší „přesživotní“ pouti dualitou světů každý z nás bude nakonec stejně doveden k vyššímu stupni univerzálního ducha, jen první způsob je nepopiratelně komfortnější a radostnější bez zbytečných utrpení.

8.3.2020

…

ÚVAHY 2020/2

Ke své individualitě můžeme přistupovat obdobně jako sochař, který opracovává hlínu, aby z ní vymodeloval bustu. Postupně tak přetváříme sami sebe, svou duši, na základě předchozích životních zkušeností, které nás také nenápadně proměňují v konfrontaci s realitou. Pouze se to děje mimoděk a za cenu větších porodních bolestí. Těm se ale lze vyhnout, pokud se pokoušíme vlastní vůlí o oživení svého lepšího já. Auto se také musíme naučit řídit, pokud s ním nechceme ihned bourat.

…

Bůh není bytost, přestože bytosti jsou jeho vědomou součástí v jím vytvořených „kulisách“ kosmického časoprostoru. Celým bytím prostupuje logika jeho zákonitostí, které žádné bytosti nedovolují se zcela vymknout z dokonale uspořádaného řádu bytí.

…

Prvotní bytosti, začínající teprve svou evoluční dráhu, přicházejí na planetu ještě „hladově dravé“ vůči svému novému bytostnému prostředí, kdy se náhle musí začít sami starat o své osobní přežití v prostředí světa. Postupujícím přerozováním získávají více zkušenosti a empatii vůči svému okolí.

10.3.2020

…

MANDELA A ALTERNATIVNÍ REALITA

Pokud se kdokoli dívá na dějiny z tzv. „kvantového“ hlediska, tj. alternativních možností vývoje, může se potom dívat i na objektivní realitu z pozice existence více vývojových možností, nikoli jen na jako jedinou a neměnnou cestu.

Lidská minulost se pak dá načítat z nejrůznějších variant i alternativních rovin, jimiž probíhají její děje vždy v trochu odlišném provedení. Vše myslitelné pro daný okamžik odpovídající frekvenci doby, je pak totiž možné a může se ubírat v dalším směřování. Již předkřesťanští filosofové věděli, že není myslitelné nic, co by již nebylo obsaženo v samotném Bohu (Bůh je vše a tudíž nic není mimo něj).

Charakter Vodnářské doby bude umožňovat svobodné hlásání jakékoli víry, pokud bude mít určitou logiku a neodporovat svobodnému poznání. Negativním pólem bude ovšem i šíření kdejakých kravin, což napovídá, že jistého chaosu se lidstvo hned tak nezbaví. Někdy to zřejmě povede až do stavu, kdy se lidé, právě protože jsou protikladně rozpolcenými bytostmi, spolu jen těžko domluví, což se odrazí v názorově spřízněných bublinách. Nicméně duch doby by měl umožnit se tolerantně navzájem respektovat v duchu proklamované svobody ducha.

Otázkou ale je, jak se bude nahlížet na „objektivní“ dějinnou minulost, když se do věci zapojí i zkoumání alternativních kauzalit dějin, nezávisle na této žité časoprostorové linii, přitom ale pod obdobnými vibračními frekvencemi? Na kterou z alternativních rovin minulosti se pak bude nahlížet jako na jedině správnou?

Odlišný pohled zpětně na určitou konkrétní událost je nazýván tzv. Mandelovým efektem. Je to poukaz k jihoafrickému vůdci proti apartheidu Mandelovi, který dle jedněch pamětníků zemřel ve vězení a nedostal se na svobodu, dle jiných se však stal po svém propuštění z dlouholetého žaláře jihoafrickým presidentem.

Tento fenomén je možné přiblížit na příkladu, kdy se zrodí spolu dvě duše do této naší časoprostorové skutečnosti, ale každá přitom přichází z jiné alternativní dějinné úrovně. Obě linie ale odpovídají době např. 40. let 20. století, kdy právě zuřila 2. světová válka a ta měla svůj konkrétní průběh a své konkrétní vítěze. Ta samá událost ale v každé alternaci se v mnohém i odlišovala (jinak by nešlo o alternaci). Obě duše si tak odžijí onu dobu a zapíší si ji do svého podvědomí. Pak se sejdou v tomto životě a v této společné dimenzi. Každá z obou těchto duší bude mít ale uchovány odžité vzpomínky ve vnitřní paměti mírně odlišně. Může se tak stát, že v jedné alternaci zvítězilo SSSR a Západ, v druhé naopak Hitlerovská Evropa. Pokud by měly možnost zpětně nahlédnout do své minulosti, obě duše budou mít svou pravdu, nikdy se však nemohou domluvit na stejném průběhu daných událostí a nezbývá jim než přijmout ten výklad, který je jim na tehdejší události nabízen oficiálně z dějinných fakt nyní pro tuto současnou linii. Toto téma se dá pak takto rozvíjet do nekonečna.

Odtud je ale už jen krok k úvaze o „fiktivnosti samotných dějin“. Jak se postavit k takovémuto multidimenzionálnímu nahlížení na realitu jako takovou, kdy mizí pevná půda pod nohama? A měla by nás vůbec zajímat takto pojímaná „tekutá“ alternativní realita?

Potom dává má mnohem větší význam chápání vnitřního smyslu prožívaných dějinných okamžiků než věnování pozornosti jejich fyzickému průběhu, protože jako lidé řešíme spíše mentální problémy své existence a vnější realita je jen podkladem k tomu. Neměla by nás proto zajímat spíše vnitřní pozornost k tomuto, než utápění v nekonečných mentálních fikcích? Protože pochopení své přítomnosti v dějovém světě je pomyslným volantem našeho „osudového auta“, kdy se do zpětného zrcátka ohlížíme jen občas?

21.4.2020

…

ÚVAHY 2020/3

(Období nejtužších koronáčových manévrů)

Koan: pustíš-li do svého ticha svět

a) Přestane být ticho tichem

b) Přestane být svět světem

…

Zkušenost s Corona virem jasně ukazuje, že pokud i malá skupina lidí u moci je propojená nadnárodně, dokáže uškodit celému světu. Tato zákonitost se ale týká i světlé strany síly.

…

Pohůnky strachu, pohůnky démonů jsou systémoví přicmrndávači, kteří jsou ve své hlouposti schopni těch nejodpornějších zločinů s naivní vírou, že takto budou povýšeni mezi vyšší elitu. Těch je kolem nás víc, než jsme vůbec doufali pomyslet. Je to stejně naivní a nebezpečná víra jako si myslet, že tam někde na obláčku sedí pánbů a dohlíží na tento svět (tuto dětinskou představu o duchovně orientovaných lidech má část vážené vědecké obce z okruhu spolku Sysifos, s nimiž jsem si mohl občas pokecat v hospodě, což mi přišlo vzhledem k jejich inteligenci naprosto neuvěřitelné:)

…

To, co považujeme za realitu, je vlastně jen výsledek nedokonalosti našich smyslových čidel. Ty nám vysílají její neúplný, a tedy i karikovaný odraz zpět do mysli, zastíraje skutečnou podstatu světa.

…

Tvůrčí Dílo (TD) je analogické počítačovému programu v jeho komplexností, který je postaven na principu jedniček a nul. Co je v něm jedničkou a co nulou?

A co Podstata? Je rovněž součástí programu, nebo to je nadřazená část, díky níž mohou podřízené systémy pracovat = BIOS? Nebo je to spíše sám Programátor či dokonce jen inteligentní AI stroj? Nebo je to vše v jednom?

A kdo či co pak stvořilo Programátora?

…

TD je ve své podstatě tvořeno na principu jednoduchého zrcadlení prvotní a základní archetypální struktury do mnohotvarosti a mnohovrstevnatosti časoprostorů. Takto vzniká veškerá komplikovanost sčítání, násobení, umocňování, prolínání atp. celku i jeho jednotlivých vrstev.

V každém časoprostorovém bodu je nekonečno všech dalších.

…

Bůh dává svobodu a odpovědnost a odměňuje blaho bytem (tj. bytím v blahu)

8.5.2020

…

PROBOUZENÍ OSOBNOSTI

„Osudy jsou příběhy, které si dosud sami nevědomě tvoříme“.

Pro pohyb v osudu z kvantového hlediska je rozhodující lidská vůle, tedy námi vysílané myšlenkové vlivy. Mnoho věcí tak lze vlastní volbou zlehčit nebo naopak přitvrdit. Vypracovaná propagandistická tažení počítají s mnoha variantami vývoje, o kterých nemá běžný člověk ani tušení. K tomu jsou využívány nejrůznější psychologické nástroje od zamlčování, zamlžování, překrucování, lži, sugesce, nátlaky apod. tedy zcela vědomé manipulace, jejichž ideodiverzních center není až tolik, jak bychom se mohli domnívat.

Tyto mají nejrůznější vědecky ověřené metody pro ovlivňování směru civilizačního vývoje. Klasická žurnalistická propaganda už v dnešní době na všechny ty křivárny nestačí, proto se vytvářejí i nejrůznější politickovojenské inscenace, akce pod falešnými vlajkami s najatými herci a domýšlet si lze i horší varianty ovlivňování lidské mysli. Není zřejmě vědeckého oboru, který by byl takovýmto lidem vzdálený. To se samozřejmě týká i nejrůznějších duchovních směrů, které se snaží spíše poškozovat své věřící, než aby jim pomáhalo v jejich vnitřní cestě.

Jsou zde však přítomny i mentální síly z vyšších úrovní reality, které se snaží už proběhlé zlo alespoň kvalitativně pozměňovat ke konečnému dobru (viz Ex deus machina).

…

Pokud člověk hledá smysl života, tak si klade řadu otázek, kterými postupně nakonec rozpoznává iluzivnost své reality. Ale i při takovémto odhalování širší pravdy oživuje další množství iluzí, čemuž se nedá vyhnout. Odpověď na jednu otázku dokáže totiž jejich zrcadlením vygenerovat nekonečnou řadu dalších otázek.

Co z toho pro nás vyplývá? K čemu to má motivovat? Jaký je vlastně účel lidského úsilí? Na to dokáží odpovídat jen ti, co již alespoň částečně poznali iluzi reality a realitu iluzí. Každý takový jedinec tak postupně poznává strukturalizované světy ducha a jejich zrcadlení v labyrintech mnohosti.

Vnímání hloubky svého osudu je u většiny lidí bezděčné v jejich neuvědomělém jáství. Jako bytosti, které ještě neprošly celou lidskou vývojovou řadou, máme ještě nerozvinutou osobnost, ale je uvězněna v nižších vibračních vzorcích. A my můžeme pro sebe udělat jen tolik, kolik nám tyto naše energetické frekvence umožňují.

Absence smyslu bytí je tak nahrazována a zaplňována kolektivistickými a ideologickými programy a vzorci a lidé jsou utopení v nepřetržitě vysílaném mainstreamovém neosobním proudu.

Soulad myšlení, cítění a konání umožňuje vlastní autentičnost a vnitřní moudrost a rovnost. Všechny cílené kolektivní klamy kolem jsou vytvářeny jen duševně těžce nemocnými lidmi.

Změnou pravidel hry, postavených na odlišných hodnotách než jen pragmatický zisk, můžou lidé ozdravit a změnit celý svůj svět, neboť ten spadá pod pasivní ženský přijímací princip, a je tedy i velmi tvárný a přizpůsobivý.

18.-28.5.2020

…

IDEOLOGICKÉ CESTY MOCI

Globalistické mocenské kruhy si musí být velmi dobře vědomy končící doby, v níž byly dosud podporovány panujícími dostředivými vibracemi. Vědí, že je u konce epocha jejich vzmachu, kdy mohly nerušeně hrát své zákulisní mocenské hry se světem. Proto se již dlouho zabývají strategiemi, jak si svá postavení zachovat i v budoucí éře Vodnářských idejí a snaží se všechna tato nová přicházející hnutí ovlivnit a nenápadně podřídit svému vedení.

Své plány realizují tak jak to umí nejlépe, tj. pomocí nástrojů pomocí korupce, dosazování oddaných do politickospolečenských funkcí, manipulacemi, vydíráním, šířením strachu, aranžováním spouštěčů důležitých událostí, válečnickými ataky, či v současnosti uměle šířenou celosvětovou pandemií coronavirů, a dnes už i začínajícím zneužíváním umělé inteligence. Svou nezastupitelnou roli hrají ale i „staré dobré“ magickookultní rituály.

To je i jejich důvodem k vlastnictví světových sdělovacích prostředků, jejich centralizaci a unifikací i pečlivým výběrem zpráv všude, kam dosahuje jejich moc, vytvořením a ovládáním významných světových organizací, infikací školství destruktivními programy, podporou nadnárodních byznysových korporací, vlastnictvím farmaceutického průmyslu, ale hlavně šířením degenerované popkultury mezi všemi vrstvami společnosti. Mladým slibují výhodičky v cestování a v zahraničním studiu, slibují velké kariéry, bohatství i politickou moc přes „neziskové“ spolky.

Jeden z nejdůležitějších faktorů je ale také podpora světové migrace, aby docházelo k rozmělnění národního myšlení a svět mohl být řízen z jediného jejich centra. To vše je ale stále jen ještě viditelnější část jejich aktivit, mnoho dalších, a snad i mnohem zákeřnějších, mezi nimiž jsou i nejrůznější okultní magické obřady a rituály ve spojení s jim nakloněnými astrálně energetickými rovinami, zůstává očím materializované veřejnosti (což je rovněž jejich dílem!) stále ještě skryto. Jaký vliv má to vše na vědomí občanů, můžeme vidět na dnešním světovém chaosu.

Zdá se, že poslední dobou již ve svých snahách velmi spěchají, jako by jim docházel vyměřený čas, a proto dělají už i mnoho nepřehlédnutelných chyb ve svých racionálně pragmatických postupech, což se začíná zpětně obracet proti nim.

Žijeme tedy v době obrovského civilizačního přechodu, kdy již nelze vrátit zpět staré formy a nové se teprve bolestně rodí v hlasitém křiku světa.

…

DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI POSLEDNÍ DOBY

1998 = řízený rozpad starého uspořádání světa na socialistickou a kapitalistickou soustavu světového řízení.

2001 = programové zbourání dvojčat jako záminka pro vojenskou změnu režimů a rozvrat států na Středním východě, jako předzvěst a signál pro další barevné pseudorevoluce a války po světě.

2015 = uprchlíci z rozvrácených zemí zaplavují Evropu (i na pozvání Merkelové) a mají začít korozi dosud ještě národnostního charakteru států pro globalistické mocenské účely

2020 = Corona experiment pro redukci obyvatel a pro rozdělení a upevnění mocenských vlivů na planetě, začátek tažení proti Rusku s možností vyvolání 3. světové války, ideologie Green dealu, LGBT a mnoha dalších aktivit, které si může každý bdělý čtenář dosadit sám (např. účel EU apod.)

…

BŮH A ČASOPROSTOR

Zdánlivě nekonečný čas existence Tvůrčího díla (TD) může být z jeho vrcholného hlediska (pokud tedy ještě nějaké vůbec zastává, neboť existence jakéhokoli hlediska není ještě oním vrcholem vědomí) jen mikro-mikrosekundou vzplanutí rozvinutého do veškeré mnohadimenzionální mnohosti a zase zpět, a naopak vše, co chápeme jako časově neměřitelný okamžik z našeho pohledu, může být totéž co věčnost.

Je to boží kód, který udržuje v TD ono „vzplanutí odraženého bytí“ a jeho časoprostorové rozvinutí, tedy to, čemu říkáme bytostnost, a to, co ji současně propojuje a zrcadlí do nekonečna dalších zrcadlených dimenzí. Tato boží šifra umožňuje vznik veškeré duality a s ní i schopnost jejího rozlišování, tudíž má „pochopení“ jak pro vědomí, tak i nevědomí, které jsou z vyššího pohledu spojité nádoby. Proto Bůh nemůže ani posuzovat a soudit, neboť je to ono jediné univerzální nekonečno, obsahující v sobě vše jako své nejvyšší Já.

…

Analogicky lze jednotlivé časoprostorové cykly Yug, projevované v kosmu, vnímat analogicky přes strukturu čakrového multidimenzionálního stromu, a dle toho si i uvědomovat jejich charakter.

Z hlediska nám známé historie je možné vnímat postup jednotlivých historických etap a civilizací lidstva po velkém kataklysmatu, které zřejmě souviselo právě se střídáním těchto Yug z 2. „Stříbrného věku“ do 3.„Bronzové doby“, takto:

Mezopotámie: stále ještě vládnou všemocní bohové ze starých předpotopních časů a vyšších světů, i když už v omezené míře, je zde ještě zbytek průzračnosti vědomí, kdy ještě není tolik zablokované propojení k dalším dimenzím, lidé žijí a myslí v „snovějším oparu“ s více rozvinutou intuicí.

Egypt: jsou uctívaní velcí archetypální bohové Panteonu, postupně již ale ztrácejí svou původní univerzalitu.

Řecko: polidštění bozi žijící na svém Olympu, se všemi svými morálními chybami, hříchy, individualizovanou protikladnou vůlí a archetypální konflikty, stále větším poklesem do hmotné reality se důraz obrací víc k přítomné realitě a osudovosti, ke hrám a divadlu jako alegorii světa.

Řím: zhýralí bohové propadnuvší již plně svým vášním, lidé jim přisuzují i své negativní vlastnosti, elita se v nich vzhlíží a přisvojuje si jejich nadřazenost = protiklad ke zlatému věku.

Křesťanství: doba velkého temna a ustrnutí v poslední fázi dostředivého cyklu, lidstvo je tím vyzváno, aby vystoupilo ze své kolektivní pasivní role příjemců a spolupodílelo se na své evoluční změně svými morálními vlastnostmi. Církev stále víc ztrácí spojení se spirituálními vrstvami reality, stále víc je rozšiřován důraz na individuální charakter a pozemské institualizované účinkování.

Vodnářská éra: otevírání 5. čakry vzdušného proudění energií, vztahující se ke krku, ohebnost, pružnost, komunikace, rozevírání vědomí k dalším dimenzím = otevírání kosmických a spirituálních bran.

…

Dechový rytmus je analogický k základní archetypální složce 4 živlových sil (nádech – výdech, pauzy dole a nahoře), projevující se zrcadlově u veškerých kosmických procesů v jejich 4 fázích.

(Zajímavá je k tomu analogie u současných událostí v Americe, kdy probíhá černošská konzumně rabovací revoluce pod názvem Black matter, která si vzala za své krédo větu zabitého zločince: „Nemůžu dýchat“. Její pouliční průběh je celkem dobře znám, kdy si mnoho černošských rodin díky tomu pořídilo novou výbavu domácností. Žádný jev nevzniká jen tak bez příčiny, tudíž nic není náhoda a ze všech důležitých událostí lze vyčíst mnohem hlubší až archetypální poselství. V tomto případ že dosavadní směr směřování vede už jen k „udušení“- zmaru. Dosavadní cesty jsou vyčerpány a je třeba změnit celkový vztah k této planetě).

Dle mínění nejvyšších (tajených) elit je pro transformaci celého lidského společenství nutné využití nátlakových mocenských prostředků a radikálních kroků, které převracejí další kapitalistické tržní směřování zcela na hlavu. Minulý a předminulý rok tzv. Trilaterální komise rozhodla, že tento dosavadní směr je již dál nežádoucí, no a ejhle, hned koncem roku začalo velké světové mobilizační divadlo s vědomým vypuštěním koronaviru do světa.

Tato diluviální „elita“, jak se tito největší zločinci doby sami označují, má dobré astrologické i magické znalosti, a aby mohli zůstat u moci, pro ně již v nepříznivých vibračních vlivech tohoto i dalších tisíciletí, snaží se inscenovat nejrůznější rozvraty a dostat co nejrychleji pod své řízení vše, co vůbec ještě lze. Účel jim v jejich očích světí prostředky, takže se jednají stále barbarštěji a primitivněji. To je jen začátek dalších očekávaných změn.

11.6.2020

…

O SOUČASNOSTI V PŘECHODU

Zdá se, že jsme již velmi blízko k významnému bodu dějinného zlomu. Můžeme očekávat, že bude postupně docházet k velké redukci mnohosti a různorodosti, nejen u spotřebních věcí, ale i lidských svobod a práv. Programy „tajné světové moci“ na podmanění lidstva byly naplno aktivovány a jsou již viditelně všem na očích. Je to začátek desetiletí (století) prudkého náporu vnějšího chaosu v mezidobí přechodu.

Zaměření na intoxikaci mladé generace v této přechodové době je proto z jejich strany naprosto pochopitelné. Školy postupně slevují z náročné výuky, která je místo toho stále víc ideologizovaná. Nový zjednodušený systém dle jejich plánů nebude potřebovat „složité mozky, složité školství“, které bylo tak důležité pro 20. století průmyslového rozmachu a byznysu.

Mladí dnes touží po jednoduchém příjemném světě zábavy, cestování, svobody, peněz, technických digitálních hraček, užívání si pohodlí, nezatíženosti ničím nepříjemným a rozrušujícím jejich už tak rozervaná nitra, touží realizovat své utopicko idealistické sny a představy. Proto se bude i nadále zjednodušovat a demontovat vše složité, a teprve až v hodně vzdáleném budoucnu se začne hledat větší rovnováha mezi všemi těmi rozpory.

Zdá se, že tato civilizace drží pohromadě spíše už jen virtuálně skrze propagandistické lži a výhružky šířící strach. Láska, víra, touha po sebepoznání či šíření pozitivity do světa už téměř vymizely. Proto je naše doba tolik chatrná. Mnozí z mladých vyklízejí bez boje a sebeobrany svých hodnot raději nadobro „jeviště“ našeho světa, který jim přijde z pohledu jejich ideálů naprosto nelidský. Někteří se přidají k protisystémové opozici, jiní raději rezignují na vlastní vůli ve svém životě. Jen pár z nich coby revolucionáři bude i nadále bránit své hodnoty, které však každým dalším dnem budou ztrácet na významu a síle. Většina ale jako vždy dobrovolně kolaboruje s dříve nenáviděným nesvobodným systémem. A z druhé mocenské strany budou snahy osedlat si antisystémového nepřátelského „koně“. Lstí začnou ovládat také jako vždy opoziční hnutí se svými aktivisty, manipulovat, korumpovat a podvracet vše, co není podle jejich programové vůle.

…

V každém egregoru jsou 3 tradiční fáze vývoje:

1) teze, idea k prosazení

2) antiteze, protikladný názor

3) syntéza, transformace obou do nové teze.

…

ÚVAHY 2020/4

Každý objekt i idea má svá silová centra. Veškerá uskupení ducha a hmoty (vesmíry, bytosti, myšlenky, věci) mají tak z nich svou odvozenou silovou strukturu.

Jasný záměr (zacílení) vytváří přímou stezku k němu a souvisí i se subjektivním vnímáním času. Představou a jejím prožitkem se tak propojujeme s určitou frekvencí, která k ní přináleží. Tato konceptuální Iluze tedy aktivuje osobní vůli a slouží rovněž k psychologickému pohybu napříč časem = „myšlenka jako cesta“.

Každým takovým charakterem „myšlenkového kódu“ dostáváme se k odpovídajícím frekvencím „živé reality“. Změna myšlení = změna hodnotového uspořádání, čímž se pro subjekt mění i ráz vnímání reality jako takové. Každá idea tak má svou vlastní substrukturu, osobitost i odlišnost = individualitu ve všech svých rovinách a alternativách.

…

Přemrštěná Individualizace života brání svou dostředivostí hlubšímu propojování – konektivitě mezi dimenzemi a přivádí tudíž egoistické formy až k jejich energetickému vyčerpání a následnému zhroucení (udušení).

Všeobecná technicky podmíněná sekularizace společnosti přešla již k extrémní konkrétnosti a věcnosti (viz kvantita umělých výrobků a nezastavitelná industrializace) a ke komplikované psychologizaci každodenního života. Potlačily se další alternativní životní formy ve prospěch jediné základní ekonomické-roviny 2. břišní čakry.

Naproti tomu ale nutně ožívá i protilehlá rovina, chtějící prosadit nějakou „vylepšenou“ verzi socialistického kolektivismu (viz Čína), které ale chybí větší empatie k individuálním odlišnostem každého jednotlivce. Individualistické formy myšlení byly doménou Západu a jeho filosofické tradice v průběhu křesťanské éry, která však došla pro změnu až k extrémnímu konzumismu společenského života. Východní styl myšlení je k jednotlivcům mnohem „barbarštější“ svým důrazem na celý kolektiv a je k tomu potřebuje ideologie nejrůznějších –ismů. Čína bude v budoucnu hrát svým vlivem ještě velkou roli ve světovém uspořádání, což pro západního člověka není příliš radostná představa.

Co bude dál se Západem je zatím ve hvězdách. Jsou zde opět nejrůznější možné iterace (alternativní možnosti) vývoje v jeho různých dimenzích. Jisté je jen to, že další industrializace se nevyhnutelně přesouvá na Východ, odkud vždy naopak poslední století proudily migrační toky západním směrem.

27.6.2020

…

BIOENERGETICKÉ LÉČENÍ

V bioenergetickém léčitelství, tedy lidově v léčení energiemi skrz ruce, je v praxi důležité nedávat energii ze sebe, protože ta je vázaná na psychiku i fyzično léčitele, čímž by se sám osobně o ni připravoval a oslaboval svou vlastní fyzickou strukturu. Proto je nebezpečné takové provádění kýmkoli, často jen po absolvování nějakého víkendového kursu.

Toto léčení u pacientů pomoci odblokovává a srovnává energetické procesy na orgánové a buněčné úrovni. To u nich vede k aktivaci vlastních vnitřních jemnohmotnějších sil a mění tak druhotně i vědomější přístup nejen k sobě, ale celému svému životu. Pokud není léčitel „čistý“, zbaven animálně egoistických záměrů (i nevědomých), mohlo by jeho energetické praktikování vést k nejrůznějším manipulacím a stahování druhých pod svou vlivovou oblast, a navíc dokonce způsobit v těle ještě větší bioenergetický chaos než měl pacient dříve.

Takže schopnost druhé lidi skutečně energeticky léčit spočívá v nejvyšší možné kvalitě léčitele a v umění rozumět a „narovnávat“ energetické průtoky u nemocných jedinců na základě vyššího vědomí a motivace lidem pomáhat, aniž by byl z toho udělaný jen výnosný kšeft.

…

Ve všech hmoty a ducha sférách lze nalézt i negativní role. Brát cokoli druhým proti jejich svolení, je vždy jen krádeží:

Ve hmotné oblasti → zloděj

V psychické vrstvě → manipulátor

V energetické sféře → duševní upír

4.7.2020

…

GLOBALISMUS = SIONISMUS

Končící síly dostředivého věku, které stále ještě ovládají tuto planetární dimenzi, chtějí zcela narušit naši subjektivní mysl a vůli, naši autentickou vývojově danou individualitu a uzavřít tak vnitřní cesty k poznání vyšší skutečnosti. Jejich zbraněmi jsou především globalistická ideologie (cíleně zredukované informace), školská výchova (přeprogramování nových generací), finanční otroctví (daně, cenotvorba).

Pokud se k této válce proti lidstvu (skrz mocenskou ideologii, potlačování nezávislého svobodného myšlení, humanismu, patriotismu, skrz čipy, viry, vakcíny, omezování lidských práv atd.) přidala i bankéřská oligarchie a jí podřízený celý finanční systém, pak jejich cíl nebyl primárně ekonomický, k čemuž by neměli jiné důvody než jen mocenské. Stačí si uvědomit, kdo dnes vlastní banky, globální korporace, média či dokonce ovládá armády? Jde o systematicky prováděnou realizaci dávno naplánovaných koncepčních plánů k ovládnutí světa, jak bylo odhaleno např. v Sionských protokolech, které nelze chápat jinak než jako manuál k těmto cílům. I když jsou zuřivě sionisty popírány, všechny kroky v nich popsané, se postupně naplňují, což by o sobě mohla říkat jen málokterá jiná literární fikce. Právě ten zuřivý odpor z jejich strany proti nim, už samotný leccos napovídá.

11.7.2020

…

ÚTOK PROTI LIDSTVU

Pokud se dnes zběsile zavádějí sítě 5G a již se uvažuje o ještě vyšších i přes všechna varování o jejich zhoubnosti pro živé organismy, pak je záměrem něco víc než jen informační a jiné služby pro dobro lidí či alespoň o ekonomické firemní zájmy. Ty jsou spíše druhotnou odvozenou rovinou záměru, která má lidstvo uchlácholit několika vymoženostmi.

Cíl, jak je stále častějším zvykem, je ukryt spíše v budování řídících a kontrolních mechanismů vůči populaci. či dokonce již ve veřejně proklamované fyzické likvidací části lidstva z důvodů jeho přemnožení. Přemnožení je sice pravdivým faktem, a má své následky pro životy všech, takovýto způsob uvažování je ale vrcholem cynického machiavelismu, kdy účel světí i ty nejhorší prostředky (a jsou dost často i využívány, aniž by o tom lidé věděli). Pozitivní snahy o zeštíhlení lidstva tak hází do nejpekelnějších rovin činění a obrací tak ještě k většímu zlu.

Takto se to evidentně má i s celým tím podezřelým virem – nevirem „Covid 19“, který se zdá být další jen další položkou v těchto šílených hrách mocných, pro které životy běžných lidí nemají příliš cenu, maximálně jako pracujících otroků.

Postupně jsou takto nasouvány programy „Nového světového řádu“ (NWO), které mají nastálo upevnit světovládu nejvyšší mocenské elity, napojené na ideologii sionismu. Kontrola nad obyvatelstvem vyžaduje v technokratické době mít dokonalý přehled a kontrolu o každém jednotlivci, aby takovouto kontrolou mohlo být na klíčové mocenské pozice dosazováno to správné oddané (a poddané) služebnictvo.

Dnes již není tak těžké předvídat blízkou budoucnost, protože charakter celé společnosti i její trendy se díky informačnímu boomu jeví stále průhledněji a není to moc pěkný pohled. V každé osudové rovině lze nalézt křižovatky čili tzv. iterační body, z nichž se větví do dalších alternativních dějových verzí, jako se větví kořínky rostlin. Tím, že se celková osudovost tlačí stále víc jednostranně dolů konáním řídících pseudoelit, tak i možnosti budoucích dějů jsou stále omezenější s destruktivnější.

…

Součástí těchto démonických procesů je i několik těchto programových bodů:

1) podpora rozředění obyvatel národnostních států migračními toky z jihu ze Středního východu a Afriky, které státy nedokážou zvládnout a musí se tedy přizpůsobit globalisticko centralistickému diktátu.

2) rozvracení vnitřní integrity lidí stále novými mocenskými příkazy a zákazy, vyvolávajících u nich existenciální strach, a tím i jejich ochotu nechat se lépe ovládat, ať to jsou vakcinace, čipování a dalšími kampaněmi, které budou plánovitě pokračovat.

3) postupné nahrazování demokracie autokratickou světovládou sionisticko-globalistických elit z jednoho centra.

Dle zrychlujících se jednostranným politických trendů konečná této „moderní“ civilizace bude absolutní odlidštěná robotizace vedoucí svět do nevolnictví v mnohem horším provedení, než známe z minulé doby.

13.7.2020

…

ÚVAHY 2020/5

…

Prvním propojením ducha a hmoty vzniká bytostný život v podobě nějakého velmi primitivního viru. Do této doby zde panovala jen pasivní anorganická hmota, plně se podléhající čtyřce základním archetypálních sil. Spolu s bytostným vývojem se začíná vědomí rozvíjet do autonomních center přesto ale spojitého vědomí se sjednocujícím nadřazeným centrem v mozku (viz čakrový systém), které však na konci evolučního procesu transcendují opět do jediného nerozlišitelného a neměnného vědomí nekonečna.

…

Čas i prostor jsou ve vzájemné souvislosti a z určitého pohledu jsou vlastně i tímtéž jen v odlišné formě. Při dosahování vytčených cílů nejen ve fyzické, ale i mentální rovině, hraje roli touha, přesný záměr i antagonistické překážky ve vynakládané energii pro jejich materializaci. Prvotní je tedy vždy určitý ideový koncept a úvaha o možnosti jeho realizace.

…

Dramatičnost osudové cesty je určována zaměřením, kvalitou i vynaloženou silou minulých skutků, tedy naší mentální úrovně, vyplývající z osobních vlastností, které na tom všem měly svůj příčinný podíl. Naše myšlení i činy nás poutají svým magnetismem do odpovídající osudové sítě, nedovolují opustit odpovídající archetypální centra. Tuto síť svým trvalým zájmovým zaměřením ještě víc upevňujeme. Dokud se tedy necháme pasivně unášet všemi jejími vzruchy, které s ní souvisí, nelze se z těchto frekvencí vymanit, protože si to své podvědomé „zaháčkování“ nemůžeme ani uvědomit.

18.-31.7.2020

…

V PAVUČINĚ PŘEDSTAV

Člověk je psychická bytost. Vše, co vyšle ze sebe ven, vrací se po nějaké době k němu zpět, protože ve vesmíru se vše zaobluje a míří spirálovitými kružnicemi vzhůru. Bytost je svým vědomím a nevědomím rozprostřena skrz nejrůznější frekvenční dimenze, z nichž čerpá adekvátní informace¨, a žije tak v centru své „pavučiny představ“.

Podle J. Zezulky se každých 10 let karmicky zúročují činy předchozí dekády a projeví se tak kvalitou v nové dekádě.

7.8.2020

…

ČERNOMAGICKÁ ELITA

S přihlédnutím k učení čakrového stromu můžeme mnohem lépe pochopit, o co se snaží dnešní globálně mocenský systém (GMS). Ten z tohoto pohledu v praxi systematicky prosazuje ideologie, které stahují lidstvo směrem k nejnižším animálním psychoenergetickým rovinám.

Je stoprocentně jisté, že jeho „tajné spolky“ tyto hermetické zákonitosti velmi dobře znají (viz židovská kabbala). Mocensky se tak snaží ovládnout celý svět mimo jiné i takovýmito okultními praktikami. Neštítí se jít až k desintegraci identity celého lidstva skrz nejrůznější i démonické černomagické rituály a praktiky, jen aby mohla tato „globální elita“ zůstat na mocenském vrcholu i v budoucnu.

Je to však jejich těžký klam, a v budoucnu i jejich zhouba. Uniká jim zřejmě, že k realizaci vyšší jednoty, kam veškerý evoluční vývoj zpět směřuje, musí integrovat veškerou životní dualitu. To bez pochopení, že jsou nedílnou součástí komplexního bytostného vědomí, nedokáží realizovat . Do tohoto procesu tak spadá pochopení bratrství se všemi i na nižších úrovních reality, ve vyšších levelech přichází dokonce chápání, že ve skutečnosti vše jsem to Já, bytostný tvůrčí duch.

Tím, že tito pseudoelitáři v současnosti doslova ničí celé skupiny občanů (pejorativně označovaných jako plebs a dezoláti), si sami sobě blokují příští cesty svobodného ducha s energiemi od 3. čakry výš. Do budoucna si tak připravují velkou nepřízeň osudu s těžkým deficitem vlastních životních sil, dokud nenapraví a nepřivedou vše co poškodili, opět zpět do rovnováhy. Karmický zákon je univerzální a platí pro vše v celém stvořeném vesmíru, přestože jsou zde některé pochybné nauky, že se jejich platnost týká jen „primitivnější“ vrstvy obyvatel.

14.9.2020

…

OPAKOVÁNÍ DĚJIN

V cyklických proměnách časů, v jejich energetickém vibračním vyzařování, se periodickým opakováním určitých archetypálních vzorců v daných dobách, vracejí i odpovídající podobně strukturalizované karmické následky, které působí na formování lidského myšlení. Jsou tak periodicky oživovány i konstelace kolem nedořešených historických traumat. Snad jen jejich situační průběh může být díky předchozím dějinným zkušenostem trochu odlišnější povahy a na vyšší úrovni za podmínky, že společnost na tyto své staré zkušenosti nezapomíná.

Do těchto časoprostorových křižovatek se také zpětně rodí duše, které nezvládly učební lekce té, které doby, a jsou tak nuceny znovu prožívat a řešit jejich mentální podstatu.

28.10.2020

…

NEMOCNÉ LIDSTVO

Čím víc se nemocný virus množí a generuje, tím víc vývojových chyb každá jeho další generace obsahuje, až ho prakticky nakonec zlikvidují, čímž ochrání jeho prostředí. Tento zákon se ale netýká jen virů. Bez tohoto pravidla by samotný vesmír od svého vzniku časem již pouze degeneroval. Vlastností vesmíru je mimo jiné i jeho soustavná snaha udržovat všechny průběžné procesy v rovnováze, a pokud nelze jinak, tak karmickým zničením jejich nositelů.

Pokud tedy těžce onemocní celé lidstvo a chová se stejně expanzivně nakažlivě jako případný virus, tak již dopředu ví, co může asi očekávat. Již samotné jeho přemnožení je součástí tohoto zhoubného procesu, snižujícího celkovou kvalitu života a nabourávajícího jeho rovnováhu v přírodním ekosystému planety. Bude tedy zbytečné se později divit, pokud nás začne hubit samotná tato přemnoženost. Je lidové rčení: „Kdo s čím zachází, také tím schází“.

Žijeme v rovině časově rozloženého kontinua v nekonečnu (Bohu, Podstatě). Tzn., že ve takto strukturalizovaném kosmu se nachází i nekonečno možných variant, iterací, interpretací, pochodů, dějů, pohledů, postojů, forem atd.

Lidstvu by však mělo především jít o rozklíčování prvotní informace o svém původu, z něhož se odvozuje a podléhá těmto pravidlům všechno ostatní, pokud ho ovšem nebaví bloudit neustále v temnotách své duše.

…

Před začátkem nového věku bude muset lidstvo projít fázemi deziluze i prozření. Postupně tak bude docházet k pochopení, že současná postmoderní doba ztratila již dávno svůj smysl a směr, čímž připomíná usychající větev stromu. Lidstvo je již dlouhý čas vážně nemocné, jeho kultura zaniká a na obzoru není vidět žádný lék, kromě radikální změny jeho bytostného směřování.

Ti nejmocnější se skrývají za zrcadly, odkud se jim nechce příliš na světlo. Jsou stejní jako pavouci, kteří milují své šero, v němž si staví své neviditelné sítě. V odrazech zrcadel nechávají lidstvo předvádět své tragikomické válečnické hry. Nepotřebují být poznáni, stačí jim, že je všichni ostatní přes 3. čakru světa energeticky vyživují. Chytrý cizopasník si svou ukořistěnou oběť vždy udržuje co nejdéle v provozu, leda by ji již byla vysátá a neposloužila mu k dalšímu nasycení.

Přestože tito „ne-lidé“ z ústraní programují a dirigují scénu světa, vinu za své spáchané zločiny nechávají na svých loutkách, neboť se ve své naduté pýše a velkopanskosti domnívají, že karma za zrcadla nedosáhne.

To bude ale ještě divení a nářků. Není kam spěchat, neboť vše, co má být, se stejně i stane.

22.11.-11.12.2020

…

ŽIDÉ A DĚJINY

Zdá se, že znalosti našich lidských dějin byly záměrně utnuty někdy kolem 6000 let dozadu, což odpovídá době, kdy byl židovský národ vyššími panujícími silami „vyvolen“ pro duchovní vůdcovství světa v dostředivě zemském cyklu (4000 př.n.l. až 2000 n.l.), který tehdy nahradil předchozí transformačně ohňový cyklus (10000 př.n.l. až 4000 n.l.).

Bylo v zájmu a povaze tohoto silně dostředivého národa své dějiny povýšit nad ostatní, proto nastoupily i jeho snahy veškeré záznamy z dob ještě starších (předpotopních) pro ostatní národy utajovat, přepisovat, bagatelizovat či přímo fyzicky ničit, aby tak mohla lépe vynikat tato jeho „dějinná role“. Od nich pochází pro dějiny i pojem historie (čili his (jeho) Tora, jejich výklad dějin, v Tóře byl položen ideový základ judaismu). Účelem bylo ponechat si získané vyšší duchovní pravdy jen pro sebe, a tím dosahovat svých mocenských zájmů na odpovídající úrovni 3.čakry.

Židovský charakter odpovídá přesně dostředivému zemskému principu se všemi jeho konotacemi. Pokud se dnes hovoří od samého počátku o poškozené křesťanské církvi řadou prvotních mocenských zásahů, čímž byla narušena duchovní mise Ježíše Krista pro dalších 2000 let, pak v tom sehráli hlavní roli právě jejich učenci a kněží. Takto vytvořená nerovnováha v poznávání univerzální pravdy v průběhu posledních 2000 let vyvolala pochopitelně i bouřlivou karmickou reakci, která pravidelně dopadá na tento silně hmotně orientovaný národ, jež takto dějinně selhal, jak lze dodnes pozorovat na jeho dramatických osudech.

Dnes končí materiálně zemská éra a s ní i vyšší silová podpora všeho, co s ní souviselo. Přichází věk odstředivých vibrací, což je přesný opak dosavadních psychoenergetických vzorců myšlení. Bude to doba odhalování těch dosud nejutajovanějších pravd. Tím samozřejmě končí i mentální silové vlivy, které průběžně v čase pomáhaly dosavadním mocenským skupinám v jejich nadvládě, což ony dobře ví, a proto i tolik zuřivosti a agresivity na současné mezinárodněpolitické scéně, kdy se zoufale ale marně snaží tyto trendy zvrátit anebo se alespoň je oslabit.

12.12.2020

…

ÚVAHY 2020/6

„Já jsem“ = jednotné božské já (univerzální)

„Já jsem toto či toto“ = bytostné já s přívlastkem (já je již vázané k něčemu třetímu, k nějaké vlastnosti, charakteru).

Každý z nás se tak svou psychickou vyspělostí vztahuje k určité oblasti galaktického vědomí a materializuje ho na své osudové cestě. Osud si tedy vytváříme materializací svých přání na časově hmotné úrovni. To je jeden pól, druhý spočívá ve vztahu k vyšší jednotě, která to vše umožňuje. Právě tento symbiotický vztah je pak předmětem karmických činitelů.

…

O časových délkách jednotlivých vnořených kosmických cyklů v sobě (např. 2000 → 24000 → 288 000letých atd.) můžeme hovořit jen z hlediska naší vlastní dimenze. Z nich poměřujeme jejich časové významy vůči pozemskému času. Bytostem žijícím v těchto řádově odlišných časových cyklech se ale jejich čas může subjektivně jevit stejně, jako pozemský čas nám. V tom spočívá časová relativita.

…

Fenomén UFO, pokud by zde operovaly nějaké technologicky vyspělé civilizace z jiných galaxií, lze brát významově s jistou rezervou. Jedná-li se o technologické přístroje, nebudou tito návštěvníci od nás mentálně až tak moc vzdáleni. Skutečně vyspělé civilizace (blíže galaktickému centru) jsou již na mnohem vyšší duchovní úrovni a nám známou techniku (byť sofistikovanější) k svému pohybu v kosmickém prostoru nepotřebují, protože se mohou pohybovat pouhou silou myšlenky. Jejich „duševní projekce“ by se nám ale možná mohly smyslově jevit v nějaké technické podobě Ufo strojů, přestože by šlo o jimi mentálně vytvořené představy, protože principy dynamiky jsou analogické v psyché i ve hmotě.

18.12.2020

…

ČAKRY A VNÍMÁNÍ

Námi vnímaný pohyb se děje na úrovni naší mysli, která analyzuje a syntetizuje smysly vnímané frekvenční vzorce a umožňuje jejich dekódování a vizualizaci v časové provázanosti. V pravé nerozčleněné skutečnosti vše je teď. Časoprostorové vnímání je tedy subjektivně iluzivní, vyhodnocované neuronovým složením mozku každého jednotlivého subjektu. Současně je každý subjekt součástí své příbuzenské skupiny v určitém vývojovém druhu. V něm mají všichni účastníci podobně rozvinuté duševní a fyzické vlastnosti, které je ladí k jim přináležejícím frekvencím. To u všech bez výjimky vytváří dojem objektivního vnímání a prožívání světa. Jejich objektivita je tedy pro každý vývojový druh specifická a pro všechny platí jen to, že čerpají ze stejného psychoenergetického unitárního pole v různých vibračně omezených pásmech.

Pokud se podíváme u člověka na věci z hlediska páteřního čakrového frekvenčního „stromu“, z každé úrovně jeho energetického centra je vnímán hmotný časoprostor objektivně trochu odlišně. Nižší čakry se týkají ještě naší animality a čím se posouváme po jeho kmeni výš, tím víc se blížíme své spirituální jednotě, dokud dvojnost světa se zcela nerozpustí ve všeobjímajícím vědomí.

Z hlediska horních čaker, můžeme vnímat vesmír jako materializovanou projekci psychických sil nejvyšší bytosti TD. Potom spatříme průměrného člověka jako zatím opravdu ještě pasivní loutku ve hře těchto působících sil. V tomto vlivovém prostředí se snaží sám nějak kormidlovat, zatím ale spíš jako ještě malé dítě.

Ve vyšších levelech se nám „bortí“ i známé fyzikální zákony (např. v chování anorganické hmoty ad.). V takto aktivovaných myslích je již překonán rozpor mezi objektivním charakterem hmotného světa a subjektivním vědomím, které má nad hmotou dominantní funkci.

24.12.2020

…

ÚVAHY 2020/7

Věčné kladení otázek se děje v rámci lidského vnímání protikladnosti duality a její časovosti. Ve vyšších jemnohmotnějších rovinách se spolu s časem toto mění a rozpory se zjemňují. V ještě vyšší (hlubší) rovině je možné vnímat oba póly najednou, kdy otázka i odpověď je jeden a tentýž útvar, takže otázka je již odpovědí a odpověď otázkou. Je to stupeň vědomí, kde otázka v časové rovině už nemá potřebu ani vznikat. A pokud přeci jen, máme z hlediska času okamžitou odpověď, na vše, co potřebujeme znát.

…

Na úrovni 6. čakry leží rozpoznání principů duality a na úrovni 7. čakry je to již vědomí nedělitelné jednoty a vyšší znalost Podstaty i jejího tvůrčího dechu. Vodnář otevírá energie v úrovni 5. čakrové dimenze, takže bude docházet k vyššímu chápání unitárního pole.

…

Jako lidé se nacházíme v půlce poznání komplexní pravdy, tedy na vývojovém rozhraní mezi člověkem a nadčlověkem. Z důvodů analogičnosti všeho se vším si můžeme ale již nyní začít domýšlet i druhou polovinu naší budoucí vývojové cesty (v rámci zákona protikladů). Pokud si představíme celý vývojový proces od prvního bytostného viru po nad nadčlověka jako uzavřený cyklus (symbol Urobora), stojíme nyní vývojově na nejvzdálenějším protilehlém bodě k počáteční existenci a budeme se po okružní křivce přibližovat opět zpět k počátečnímu bodu na vývojové spirále, čímž se její jeden oběhový cyklus uzavírá. Před námi tak leží druhá část vývoje, spočívající v překlenutí duality již na metafyzické nadplanetární úrovni.

…

Během života rozvíjíme svá těla, která na jeho konci opět opouštíme jako již nepotřebnou skořápku. Za námi i před námi však těmiže osudovými okamžiky prochází další a další duše jako souvislý stream, a každá je jednou variantou našeho já, kdy je pro něj naše minulost právě přítomností a naše přítomnost je minulostí nám předcházejícího já. Každé toto „naše“ já na své psychice pak vždy trochu zapracuje, zlepší či zhorší jeho časovou průchodnost. Jsme tak spolutvůrci komplexního bytostného života.

…

Mladí, stejně jako každá generace, potřebují rovněž svou hodnotovou revoluci (byť je skoro jako vždy někým posléze zneužitá). Vždy zde však budou vedle sebe existovat 2 skupiny: konzervativní (chránící staré) a radikální (bořící staré). Po generacích, které dostaly za úkol uransky měnit staré pořádky, přeberou dobové procesy opět další, kteří naopak začnou dávat společnosti novou fazónu a řád, aby i ti byli posléze znegováni, a tak se děje soustavné generační vývojové vyvažování.

25.-27.12.2020

…