Úvahy : 2018

ÚVAHY 18/1

Evoluční vývoj probíhá na všech dimenzionálních úrovních, neboť všechny jsou součástí „dechu“ Podstaty. Mozek se svými smyslovými čidly je jako neuronový počítač, který vyhodnocuje jejich přijímaná data, ale i z úrovní astrálu a Akáši.

Při duševně fyzickém přechodu bytosti ze zvířete do člověka se duše zvířete v astrálu může již napojovat na „lidský terminál“ a doučovat se potřebné znalosti pro svůj první lidský pozemský život.

…

Každá doba má svou specifickou ideologii, která má vždy trochu jinak uspořádanou hierarchii hodnot. Každá ideologie je jako specifický softwarový program (rytmus číselných kódů).

Velmocenské ideologie se pokoušejí o přeprogramování lidských mozků cukrem i bičem. Tyto temné ideologie jsou produktem negativně zpracované 3. solární čakry.

Ke slovu se dnes v rámci všemožných vědeckých i ideologických manipulací stále víc dostává genetické inženýrství, u něhož jsou snahy přeprogramovávat rostlinné i živočišné geny, tedy mocenské snahy o genovou manipulaci v rámci ideologických záměrů. Je to jiná mnohem sofistikovanější forma známého „brain washing“ – vymývání mozků, a bezpochyby se zde jedná o vývoj genetických masových zbraní. Člověk si musí vzpomenout na snahy fašistického Německa a pokusy s vězni koncentračního tábora neslavně známým dr. Mengelem. I „díky“ počítačům tyto současné experimenty se provádějí celosvětově na všech.

…

Změny fyzikálních vibrací v jednotlivých dobách se promítají na změny v mozku, kdy se aktivují opět trochu odlišná jeho centra, což má dopad na celý kulturně společenský systém.

Stojíme na prahu kvantové revoluce, která absolutně přehodnotí i naši minulost. Stále víc se bude kromě lineárně příčinného myšlení rozvíjet i vertikální uvažování, tj. multidimenzionální, pro který se dříve používal např. výraz transcendentní či magické myšlení. Tento způsob patří k intuitivnímu poznávání. Ve „světelném“ sloupci energetických center – čaker tělesného systému lze nalézt paralelu k celkovému evolučnímu procesu lidského poznání.

Dosud národ dlouho spíše spal a snil. Nyní nastalo jakési zcitlivění probouzející se intuice. Stále zřetelněji lidstvo vnímá bolestivé chyby současného světa, jeho vykořisťovatelský egoismus, kdy morálka a právo ustupují čirému pragmatickému barbarství.

…

Přinašeč je takový jedinec, který si svá tvrzení nevymýšlí a ani je nepřebírá z již známých lidských vědomostí, nýbrž je přijímá z nejvyššího jednotného zdroje.

1.-5.1.18

…

OČISTA

Každé přemnožení jednoho druhu organismu v přírodě ničí systém dlouho utvářené symbiotické rovnováhy. Dnes se to týká bohužel hlavně člověka. Bude trvat desítky dalších generací, než se podaří vyčistit všechnu špínu a odpad, který tu zůstane po generaci naší i těch předchozích, které posledních asi 150 let planetu devastovaly a zamořovaly rozvojem automatizované technovýroby.

Bude to pro ně ale i generační úkol, protože lidé se rodí především do osudů, v nichž mají splácet nějaký svůj dluh a každý tak má z karmických důvodů jen to, co si zaslouží. Teprve později může přijít čas pro vyspělejší generace, které se budou zabývat již novým pozitivnějším přístupem k celé planetě a mírovým uspořádáním celé humánní společnosti. V tomto je nutné počítat se staletími.

…

Do všech typů společností přichází na zem celá škála více či méně vyspělých duší, které s nimi charakterově či vibračně souvisí. Každý systém je odrazem působení vždy trochu odlišného vlnového záření. To ho pak formuje určitým směrem. Každý takto ovlivňovaným myšlením potom působíme na vnější „realito-fikci“ v lidské dimenzi a ona zase zpětně nás. Dle kvantové teorie se vše děje současně. Obé je sobě jak příčinou, tak i následkem.

Počátek osobní změny probíhá na úrovni myšlení, v rozpoznání svých vnitřních geneticky nastavených psychologických programů a přenosu jejich stereotypů do běžného života.

9.1.18

…

TEMNÉ SÍLY MOCI

Elitáři jsou jako chameleoni, myslí jen na sebe a při možném ohrožení mění rychle barvy svých kabátů. Umí se tak přizpůsobit každé době trochu jiným způsobem, podstata ale zůstává stejná.

…

Po 2. světové válce získaly politickomocenské elity technologické prostředky k ještě většímu ovládání celých národů. Nicméně zdá se, že začíná i období vzpoury proti těmto pseudoelitám, ale nebude příjemné pro žádnou stranu konfliktu.

Nyní ještě „temné síly“ urychlují budování globalistického NWO (New Order = Nový světový řád), neboť spolu se sílícími vlivy Vodnáře jim postupně začne mizet vlivová podpora dostředivé doby a ony to dobře ví se svými okultními znalostmi.

Tyto elity pod vládou Temnoty nám tajně pod řádky oznamují, že chtějí zefektivnit „zbytečně“ pluralitní demokratický systém svou „osvícenou“ diktaturou, „usnadňovat“ lidem práci i život díky nasazení robotizace a komputerizace do všech oblastí života, „starat se“ o naši bezpečnost elektronickou kontrolou a evidencí všech občanů atd atd. Vymýšlejí celou řadu způsobů, jak si lidstvo podmanit a uchovat svou imperiální moc nad světem, a ještě více ji zdokonalovat. Řešení vidí v násilné redukci obyvatel planety, a k tomu pozvolna i míří, byť ještě ne zcela otevřeně. V tuhle chvíli je ale nová světová válka pro ně ještě nevýhodná, jinak by již byla rozpoutaná. Co ale není teď, může být za chvíli.

Na jedné straně zde tedy působí „nelidské“ manipulující síly, které „pracují“ s ostatními bytostmi jako se spotřebním materiálem, a ideální formou se jim k tomu jeví nasouvání komputerizace do veškerého reálného života, umožňující dostat se každému jednotlivci až pod kůži.

Na straně druhé stojí starý svět s větším důrazem na víru, rozumějící více přírodnímu řádu, s vyprofilovanými nezastupitelnými rolemi všech členů komunity, kde ale také není příliš velký smysl pro lidskou individualitu. Obé se tak jeví jen jako cesta po obvodu kruhu od 3.čakry níž, nikoli k jednotícímu středu v duchovní mandale.

Dnešní globální elity se snaží otevírat čím dál nižší existenční dimenze světa (viz Pandořina skříňka). Jejich cílem je, přinutit všechny do jednoho společného tance, který bude ale provozován dle jejich píšťalek a not (viz vláda skrz bankovnictví, průmysl, média, politickou moc). Lidem jsou čím dál víc vnucovány ideje progresivismu, který však v jejich podání jde proti všemu lidskému, a v důsledku přivede svět až k destrukci celého planetárního ekosystému.

Protože v realitě světa není nic jen bílé nebo zcela černé, tak i NWO může obsahovat řadu dobrých myšlenek, ale způsoby arogantním nátlakovým prosazováním a mocenskou hierarchií mají přesně opačný efekt. To činí i z dobrých nápadů destruktivně temné.

Všechny společenské symptomy již poukazují na to, že se jede dle scénáře tzv. Sionských protokolů. I když to sami zoufale popírají, jejich cíl je smíšení lidstva za účelem vytvoření homogenní masy nemyslících pracujících otroků, kteří jsou centralisticky ovládaní. Proto jim vadí veškerá různorodost, rozmanitost (diverzita), pluralita názorů, samostatné myšlení. Vadí jim nezávislé státy, národnostní útvary i další svébytné celky, pokud je sami neřídí či nemají pod kontrolou své „chazarské“ (pseudožidovské) světovlády. Tyto procesy běží čím dál rychlejším tempem. Vše je tak již naplno rozjeté, neboť téměř do všech ideologicky rozhodovacích struktur řízení se jim podařilo dosadit své proškolené agenty. Teď sedí v příšeří a hrají šachy se světem jako nějaké „smrtky v kutně“.

…

Je to dost paradoxní situace. Komunistické směřování bylo implantováno jako politická ideologie ze Západu na Východ (viz marxistické ideologické proškolování prvních komunistických vůdců Ruska v Německu ad.). Ve svém základu byl to tedy rovněž globalisticko-sionistický systém, protože jeho řízení bylo povoleno jen školeným stranickým kádrům, vyžadujících jednoznačný souhlas s jejich politikou, eliminujících jakoukoli charakterovou odlišnost. Heslo znělo: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, což je přesný opak pluralitní demokracie. Nyní nastala doba, kdy se tento pro ně již nevyhovující systém vrací zpět více poučen z jejich center přímo na Západě.

Jsme na konci 6000leté éry, korespondující plně s hmotně dostředivým egregorem a nadvládou světského ega, kdy můžeme názorně vidět důsledky jejich působení na úrovni 2. a 3. čakry. Přitom se jedná o mocenskou nadvládu nemnoha rodinných dynastií a klanů, které však ovládají již většinu světa.

Za relativně velmi krátkou dobu se jim tak podařilo v lidech zničit generacemi předávaný hodnotový systém, budovaný po tisíciletí. Dokázali u lidí zpochybnit základní rozlišovací schopnosti mezi dobrem a zlem svou denně šířenou propagandou do světového éteru, a zatemnit i mysl lidstva všudypřítomnou podporou bezduché a únikové zábavy, což ještě víc zploštilo jeho vědomí a charakter. Přitom tyto mocenské skupiny velmi dobře znají a využívají i okultní techniky a rituály, které praktikují a zneužívají ve svůj prospěch. I to jim pomáhá udržovat západní svět na uzdě kapitálu skrz různé tajné spolky a společnosti, jejichž jsou vůdci a členy, a které mají své prsty zanořeny hluboce ve světové politice.

Od počátku mocenského usilování byly ale snahy ovládat celé lidstvo co nejbezprostředněji přímo z jeho hlav. Proto jsou podporovány i veškeré vědeckotechnické výzkumy, které jim mají takovéto maximální přeprogramování a řízení lidí umožnit. Za udržení svého řídícího postavení nabízejí průběžně svým oddaným nejrůznější benefity, jako je elitářské postavení či materiální blahobyt s podmínkou jejich poslušnosti.

Tyto satanské strategie sem přicházejí i z úrovní mimo tento náš smyslový svět. Jsou to temné stavy ducha, které jim v takovémto protilidském snažení pomáhají, spadající ovšem do oblasti nejtemnější nevědomí a v budoucím čase se proti nim těžce karmicky obrátí.

12.-18.1.18

…

ÚVAHY 18/2

Alan Wats: „Ne všechny protiklady se přibližují, přičemž vychází z jednoho centra.“

I starověcí a středověcí duchovní mistři šli ve svém poznání po nejvyšších archetypálních idejích, které ovládají svět, ve svém slovníku je nazývali archanděly.

…

Rácio je objektivizující nástroj mysli, aby se samotné ego neutopilo či nezbláznilo při pouhém emočním zažívání iluzivně stvořené povahy světa.

…

Pomalu se rozjíždí věk odstředivě vzdušného živlu, blíží se doba odkrývání mnoha usilovně skrývaných tajemství, mentálních setkávání nejen zde na zemi, ale i v kosmu. Nyní nám ale především jde o to, jak dopadne „zápas“ mezi světlými a temnými silami v této žité realitě.

…

Říká se, že zpochybňování je údajně nástrojem ďábla. Pochybnost je však základem kritické formy poznání pravdy. Cílem je pochopit ji v její komplexní celistvosti.

Dalo by se snad říct, že v konečném důsledku i ďábel (se svým tlakem k zachování vědomí duality) také nakonec slouží Bohu, neboť i on patří do protikladných zákonů vesmíru jako jejich udržovatel a posilovač. Jak jinak bychom si mohli uvědomovat význam rozdílů mezi dobrem a zle?

Z jistého úhlu je „Ďábel“ zoufalcem, duchovní silou a strukturou, která uvízla v podivné konstelaci temné rozpolcenosti. Ale i on nakonec čeká na své vysvobození duality na konci časů.

…

Každé období planety je energeticko-duchovně navázané na některou ze základních čtyř sil kosmického vyzařování. Tyto jednotlivé síly spolu korespondují a ve své podstatě vycházejí ze stejného základu jen se od sebe frekvenčně liší.

…

Slepota lidstva je umožněná jen díky všeobecnému popírání základních duchovních zákonitostí a jeho zavádění na zacyklené cesty lineárního času. To je výsada současných temných mágů a jimi ovládaných figurek, které jim i jejich nevtěleným pomocníkům pomáhají řídit svět tímto směrem.

Ale i nejvyšší šéfové temnot jsou jen otroky magnetismu svých silových pastiček a každá duše má tu slabost (danou i tělesným systémem, složeným z větší části z vodního živlu), že přilne k silnému energetickému zářiči, tzn. že tito temní vládci jsou vlastně energetickými upíry. Ve skutečnosti je jakákoli nadřazenost v duálních světech zrcadlení fiktivní a zavádějící.

…

Jednou skončí i tato digitální éra a přijde nová, jinak laděná. Před začátkem nových cyklů dochází vždy k jakémusi společenskému „úklidu“. Někdy je ten úklid ale hodně důsledný a bolestivý, a ne každý jej přežije. Jaká špína po nás asi zůstane našim dětem k úklidu?

…

Od narození jsme vzájemně programovaní pro tento konkrétní svět, pro svou dobu a její společenskou strukturu. Na konci života se od těchto programů snažíme zase pracně zbavovat. Znamená to, že celý život a jeho energii věnujeme dočasnosti.

…

Nerovnost protikladů: světlo temnotu umí pochopit, jak se to má ale s temnotou?

…

Křesťanské náboženství bylo zformováno pod dostředivou poddobou chladu, i proto na konci své éry dojíždí na vychladlá srdce. Světu k jeho očistě tak chybí víc energie a tepla lásky.

…

Transformace planety je uskutečnitelná jen rovnováhou srdce a mysli.

…

Ptejme se stále: “Komu sloužím? Kdo je tvůrcem mých myšlenek? Proč a jak tomu sloužím?“

…

Vše budoucí je pro nás v čase připraveno na svůj příchod již nyní, neboť v nejvyšší a nejhlubší přítomnosti probíhají dějinné osudovosti všech možných dob. Probuzelé bytosti kosmu však pracují na mnohem příjemnějších úrovních existence.

…

Před kritizováním druhých bychom se měli zamyslet. V jednom svém životě jsou k něčemu jen pasivně taženi a jde jim to snadno, v dalším ale mohou být třeba novátory, těžce prosazující své myšlenky. Časová rovina je u přerozování fiktivní, protože duše do ní přicházejí z určitého „bezčasí“.

…

Je rozdíl mezi být sebevědomý a být pyšný.

…

Křesťanská církev hlásá nauku o přijetí a pochopení druhých cestou otevřeného srdce. Je ale přeci normální vyslechnout si druhé a respektovat se navzájem ve svých drobných odlišnostech. K tomu není třeba církve. Už jen samotná pozornost k druhým mění kvantově barvy, zvuky, vůně, chuti, tedy frekvenční kvality vzájemných vibrací. Tam, kde jedni škodí, snaží se jiní jejich zlo napravovat.

Křesťanské morální hodnoty jsou O.K.- viz sebevědomá pokora, láska, vnitřní čistota, ušlechtilost, harmonické společenství. Vše to jsou vlastnosti vedoucí k Bohu. Církve v dějinách ale chtěly tyto hodnoty „vtlouct“ násilnými prostředky do lidí, čímž prakticky jen vše devalvovaly.

…

Konzumismus je náboženství Nového světového řádu (NWO). Na východě i západě vládne systém kapitálu a konzumu, přesto Západ útočí dál na Rusko, přestože jsou na jedné globalistické lodi. Proč?

Jde o moc nad jeho celým územím, nejen získání trhu a surovin. Jde o to stanout na nejvyšším stupínku planetární moci a rozhodovat imperátorsky o osudu celého lidstva.

…

K umění zahýbat kosmem stačí jen vzbudit u druhých úsměv, který se odráží dál a dál všemi prostorami duše dovnitř i ven a spojuje i znepřátelené strany.

…

Společenská pravidla jsou většinou dobová a pomíjivá, opodstatňuje je však, jsou-li pravdivá a pomáhají-li duševnímu rozvoji člověka.

…

CHARAKTEROVÉ SPOLEČENSTVÍ

Každé společenství utváří svou konkrétní mentální mandalu, pozemsko-kosmický vzorec, vibrační kód, unikátní dynamický krystal, duševní množinu, tedy charakterový egregor, zkrátka vesmír specifického typu.

I každá rodina má tak svůj charakteristický osud, složený kombinací povah jejích členů. Je to obdobné jako v literatuře, kde máme úvod, zápletku, vyvrcholení a závěr, který může vyúsťovat do dalších příběhových rovin. Nacházíme se každý přesně tam, kde máme sehrát svůj osobní osudově divadelní výstup, dokonce v kulisách pro nás individuálně stvořených, v hotových rolích, do nichž jsme vnitřně dozráli, a které potřebujeme k vlastnímu dalšímu rozvíjení.

Každé společenství do sebe takto určitým způsobem zapadá, žije spolu a vyvíjí se tak, jak jednotliví jeho účastníci pochopili svou životní „hru“. Život lze hrát v jakékoli poloze, jako komedii, drama, horror, krimi, oddechovku, a všechny tyto role mají souhrnnou nálepku „Mája“ = kosmická hra iluzí.

Cesta k vyššímu vědomí není v nekritickém ztotožňování se s pomíjivostí těchto iluzí, ale naopak v bdělém postoji ke světu, kdy duše si říká: „Nejsem toto ani toto, ale jsem to i to“.

…

Nejlepší řešení neřešitelné krize je v jejím intelektuálním neřešení. Ona proběhne stejně a její řešení může být jen další zavádějící projekcí a komplikací na základě zákona paradoxů. Ve starověkém Řecku byla velmi oblíbená stoicistická filosofie, hlásající, že řešit můžeme jen to, co je v našich silách, a pokud tomu tak není, nezatěžovat se tím zbytečně.

…

V těchto časech jsme všichni šleháni „ostny psychoenergetických bičů“, které mohou mít nejrůznější podoby a každý je pociťujeme jinak. Nebo ne?

19.1.18

…

SVĚTY ILUZÍ

Každá „duševní komůrka“ v bytostném světě může být považována za celý jeden subvesmír, jichž je pro nás nekonečné množství.

Není proto v silách jednoho člověka prozkoumat celý tento vesmír. Protože se ale pohybujeme ve světech „zrcadlových odrazů“, stačí lépe poznat a pochopit strukturu toho svého mikrovesmíru a z něj analogicky odvodit i zákonitosti ostatních částí.

V každém z dimenzionálních center je tedy možnost pochopit zákonitosti formy i obsahu v poměrné celistvosti. Tak se pozvolna dostaneme až ke svému nejhlubšímu Já. Vyžaduje to však trpělivost a otevřenost i k protikladným postojům a názorovým vnitřním změnám.

I ty nejhorší doby jsou jen dočasnou formou, stavem duše, jež nás vnitřně poutá k vnějškově projevenému osudu. Jeho časová rovina ale obsahuje i své vlastní alternativní časoprostorové dimenze, kam lze vnitřní změnou vstupovat a prožívat kvalitativně odlišné děje.

Je oprávněná pochybnost, jak velký má význam věnovat se nadmíru jednotlivostem a konkrétnostem v běžném životě, když neustále procházíme bludišti mnohostí a jejich možnostmi, neboť co možnost, to rovnocenná náhražka k ostatním. Mnohem účelnější je naučit se nahlížet z větší výšky na dění kolem nás.

Z proměnlivých duševních streamů provázaných událostními řetězci či fraktálovými strukturami jen tak uniknout nelze. I když si to uvědomujeme, ocitáme se zase jen na cestě dalších dějů a významů. Takto jsme trvale vnořeni do silových struktur světelně magických psychoenergetických polí. Z této hry nelze nalézt světské východisko, protože jsme každý dostali charakterní roli v předem připraveném scénáři osudového dramatu. Jediná možnost je v pochopení hlubší podstaty svého Já.

…

Je iluze opravdu jen iluzí?

Teoreticky lze sledovat a napojit se na kdejakou kauzalitu, protože každý atom je v myšlenkových světech propojen s ostatními. Lze tak spřádat jakékoli příběhy skrz kdejaké fraktální a kvantové roviny. Je to jako s chemickými vzorci hmotných prvků, které umožňují totéž při vytváření nejrůznějších vyšších hmotných forem.

Lze si tedy vysnívat i kdejaké imaginární světy, jejich vizualizované roviny, čímž je paradoxně i aktivujeme k reálnému vzniku, stávajíce se tak jejich spolutvořiteli. Anebo lze jen prolétat dimenziálními vizemi těchto světů bez jakékoli připoutanosti k nim.

Šlo by do nekonečna popisovat jejich průniky a protiklady, tvoříce tím jen nové a nové myšlenkové pochody, a takto aktivovat stále další roviny nekonečné skutečnosti. Prostory pro hry nezralých duší jsou nezměrné. Vesmír sám je tak hrou, v níž jsou otevřeny všechny její možnosti.

…

Souhlas a souznění s vnitřně poznanou a uznanou pravdou uzdravuje celistvě kompletní osobnost.

…

Pochopení a zažití poznaného je součástí světlé stezky. Komplikování, zavádění a bloudění náleží temné straně síly.

25.1.18

…

O PERSPEKTIVÁCH

Perspektiva je tvořena úhlovým promítnutím jakéhokoli prostorového objektu směrem k pomyslně vytýčenému bodu na 2D či 3D horizontu. Kráčíme tak v čase za těmito svými fiktivně vytýčenými perspektivními cíly, třebas i do středu vesmíru. Tento úběžný bod před námi si tak můžeme vetknout všude a do všeho, ať postupujeme v makro či mikrokosmu, neboť vše se zrcadlí ve všem a podléhá těmže zákonitostem. Z toho by nám mělo vyplynout, jak fiktivní je i naše pozemské horizontální směřování.

Ti, co ve svém vývoji nedokážou vnitřně postupovat sami, vyžadují nevědomě určitý tlak zvnějšku. Potřebují tudíž k tomu svět mnohosti a pestrosti, svět duality. Potřebují karmická zrcadla pro definování vlastních fyzických, emočních či psychických souřadnic. Jednoduše řečeno: potřebují co nejpevnější body v zevním prostoru a čím kolektivněji k nim mohou kráčet, tím víc jsou přesvědčeni o jejich reálnosti. V množství cítí svou sílu. Týká se to i mocných, hledajících ještě víc světské moci, aby utekli před svou vnitřní prázdnotou.

…

Je něco na druhé straně zrcadel? Co když jsou zrcadla oboustranná? Je v tom ještě objektivita? Jedna jejich strana o druhé nemá vlastně ani tušení, neboť každá zrcadlí do nekonečna sebe sama, svůj směr a není v její moci vnímat to, co se děje z jejich druhé strany. Pokud jsme tedy zrcadly ze všech stran obklopeni, jediná cesta ke zjištění pravé skutečnosti je v jejich „rozbití“.

…

Sebeodlehlejší myšlenky jsou v hlubších vrstvách propojeny. Teoreticky tudíž existuje možnost dostat se bleskově z jedné do druhé, bez zdlouhavého procházení posloupnosti na časové spirále.

…

ÚHEL POHLEDU

V hodnocení objektivního světa hraje pro nás hlavní roli úhel subjektivního pohledu. Co je z jednoho úhlu možné chápat jako dobro, z jiného to může být v průběhu lineárního času a jeho změn vyhodnocováno jako zlo. Ale i skrze vrstvy vertikálních dimenzí se mohou měnit znaménka v hodnocení událostí, protože jsou vnímány komplexně v celku na rozdíl od vnějších hmotných projevů.

Jen nezaujatý „pozorovatel“ dává duálním dimenzím života komplexní jednotící smysl na jakékoli úrovni. Potom jakýkoli spěch mizí, není k němu žádný důvod, vše je viděno jako „boží věc či boží hra“. Nicméně i na této vysoké úrovni chybí stále ještě plné uvědomění, kdo či co je tím bohem, hybatelem nejvyšším.

…

Ego je svým způsobem falešné centrum bytí. Je ale vnitřním a propojeným odrazem pravého centra, bylo vybudované genetickými řetězci a stále do stále víc a víc komplikovaného fyzického světa.

Nyní v této době nastává pomalu čas nádechu, kdy je velká šance posunout se přímo vývojovým skokem hlouběji, neboť tomu budou přát tvůrčí vlivy kosmu.

…

Otázka: Narovná-li se něco v jedné sféře, narovná se to ve všech?

31.1.18

…

ÚVAHY 18/3

To vyšší (hlubinná) bytost určuje náš životní styl v jednotlivých zrodech vždy v nových podmínkách. My každý jsme částečkou jejího odraženého charakteru a z velké části jsme determinovaní její vyspělostí a vůlí, a ona sama zase vůlí o řád vyšší, až svými následnými odrazy obsáhne celý časoprostorový okruh v každé rovině na své vývojové spirále. Kde pak leží naše drobné každodenní starosti?

…

Všechna mláďata jsou půvabná, z toho vyplývá poznatek, že i zvířata si uvědomují estetické kategorie jako je půvab, čistota či krása, a také vše co s tím souvisí: péči, něhu, výuku.

…

Vnímá-li bytost kolem sebe převážně už jen nečistotu, měla by se zamyslet, jestli to není také nečistota v její mysli a tu se pokusit odstranit.

…

Vše, co reálně existuje, můžeme vnímat z nejrůznějších úhlů. Ve hmotě skrz smysly, v psyché jako duševní a filosofické kvality. Tak poznáváme nejrůznější nabízené „chutě života“ jako např. bohatství, nuzotu, humor, euforii, lásku, vztek, žal, nenávist, smůlu, hru aj.

Tu samou událost jako fenomén bude každý dle svého založení vnímat jinak a po svém, a každý si i jinak vyhodnotí pro sebe její smysl. Teprve posouzením všech jednotlivých úhlů dostáváme objektivnější náhled na danou situaci a její smysl, protože si nemyslím, že bychom byly až tak vzdáleni myšlenkové struktuře podobné s rojem včel, zvířecí smečky či ptačího hejna, kde se propojuje neuronová síť jednotlivců do společného mozku.

…

Zániky světů ve chvíli, kdy se vyčerpá jejich potence, jsou nutné pro opuštění starého a příchod nového jemně odlišného. Nové se vždy projevuje prvopočátečním primitivismem a necitlivostí ke starému konzervativnímu, je symbolizováno bouřlivým jarem, počátkem pučících procesů, novými nevyzkoušenými kulisami, ale i chybami s následnou aktivací zákona odrazu – karmy.

Onen počáteční primitivismus je dán také dočasnou ztrátou vyššího vedení v období dospívání, odloučením od „moudrých“ rodičů.

…

Střídání vzestupů a sestupů cyklických dob vytváří střídavě období světla i temna. Jsou zde stále přítomné síly, které stahují dobu dolů do nižších vibrací. Dnes se např. Západ staví k Východu povýšenecky, afektovaně a mentorsky. Jak prohlásil jistý vrcholný evropský politik na českou adresu: „Propásli jste příležitost držet hubu…“. Jinými slovy tento arogantní jedinec naznačil, kdo zde je elita a podle koho se to teď bude vše řídit, čímž nám vyhradil roli poslušného druhořadého plebsu a kývačů. Ale naše malé dědinské elitky se přesto snaží vyškrábat a zasunout těmto nadřazeným pánům Evropy hluboko do jejich hýždí. Moc rovnocennost nesnáší.

…

NA ZAČÁTKU CESTY

Nevraživost a podezřívavost k druhým je zpětným odrazem vlastní sebeprojekce našich komplexů do nich.

Máme ale i tak dost práce sami se sebou, než se pouštět do zbytečných her této úrovně, neboť člověka čekají mnohem složitější problémy na jeho duchovní cestě.

Vnitřní integrace může nastoupit až po vědomém sebepřijetí, poznání i svých stinných stránek kvůli své komplexnosti. Bez toho nás snadno dostihne naivita a selhání.

Nicméně máme nyní také ideální příležitost v těchto současných „společenských sračkách“ prožívat takové stavy, jako jsou individuální rozdrobenost a rozklad, kolektivní bezmocnost, anarchie zla, soukolí tupé moci, válečná utrpení a mnohé další, což jsou rovněž zkušenosti k nezaplacení, kterou v jiných životech už nemusíme takto autenticky poznat. Naději dává víra, že přijdou nové časy a s nimi i nové pravdivější paradigma.

Dokud podléháme expresivně dekadentním emocím světa, jsme stále ještě sami v zajetí světských her, iluzí, smyslových prožitků. Nelze pak uvidět věci vyššího levelu objektivněji a lépe jim porozumět přes tyto povahové filtry.

Chceme-li ale pochopit lépe princip společenských systémů, je třeba je vnímat jako odraz primárních sil TD v daném čase.

…

V současnosti se začíná ve světě silně projevovat jeho systémová nestabilita, došlo k záměrnému rozkývání silových kyvadel a polarizaci společností. Přitom jsou všechny nové budoucí koncepce již připraveny v mentální sféře a čekají jen na svou aktivaci i ve fyzické realitě.

Je třeba pochopit, že pozemské děje mají svůj předobraz, svůj koncept již ve vyšší rovině hotový a vždy bude existovat okruh osvícených jedinců, kteří dokáží tyto koncepty materializovat.

Poeticky lze říct, že od vzniku meteoritického kráteru na území Čech až k vyspělejším společnostem v budoucnu, je vše již hotovo v konceptuální dějinné rovině a do naší dimenze to přichází postupně ve svůj pravý čas.

Spoluprací živlů v dějinných rytmech zde byla dlouho připravovaná půda nejen pro tento národ v budoucím vodnářském a dalších obdobích po r. 2000.

…

Sami sebe odrážíme naskrz vesmíry a jejich dimenze. Duše se zde zrozují, aby se mohly konfrontovat se svým nevědomím, a také s tím něco udělat, neboť každá je tvůrčí jednotkou, zapadající do celkového puzzle.

Jedno, jaké tyto osudy a jejich kulisy jsou. Je třeba být jen pozorný a učenlivý. Tím spoluřešíme podvědomě i celý stvořený vesmír.

Každý další pohyb ducha generuje nové a nové vesmíry (stavy) propojováním skrze fraktální tunely i černé a bílé díry.

1.2.18

…

CYKLUS VODNÁŘE

Tento tvrdě „civilní“ materiální svět bez soucitu, intuice a poezie je budován proti většinové vůli lidstva. Odcizenost si nedává nikdo za cíl svého snažení, ta je výsledkem špatných životních okolností.

…

Probíhá změna 24000 (25000) letého cyklu současně s 6000letým podcyklem k odstředivé periodě, jak se zde soustavně opakuji. Možná je v tomto přechodu ale zapojen také ještě vyšší – nadřazený 96000 až 100000letý cyklus, ne-li ještě vyšší. Věstilo by to příchod skutečně něčeho nového, velkého a nečekaného. Vše je dnes totiž možné – odhalení zákonitosti osudových inkarnací, galaktického života, univerzální vědy i mnoha dalších specifik. Je zde i možnost zrodů vyspělejších lidských bytostí. Ale je tu i možnost negativní formy totálního rozvratu a celosvětové jaderné války. Je to jen na lidstvu, co je mu bližší.

…

Na archetypálních centrech všech aktivovaných čaker lze vybudovat nejrozličnější jim adekvátní systémy se svými odlišujícími se preferencemi, ať už jsou zaměřeny na vědu, filosofii, umění, válčení, vždy je i možnost vytvoření poměrně harmonického společenství. To ale znamená napojení na zónu vrcholných idejí = dimenzí archandělů = archetypů, tj. na spolupráci s intergalaktickými světelnými bytostmi.

…

Rodina, rod, národ jsou jako plamen – zažehne se, rozšiřuje, mohutní až nakonec zaniká po spálení veškerého hořlavého materiálu…anebo se propojí s dalšími takovýmito pochodněmi, což je epizoda zahajující další počátky.

…

Potřebujeme se opírat o svou identitu v nekonečně vířících prstencích vesmíru, k někomu či něčemu patřit, abychom se vyhnuli zbytečným bludištím; potřebujeme poznat své bytostné kořeny, protože to znamená i znát svůj smysl a účel zrození, tedy poslání každého tohoto života.

…

Globalismus bude poražen jen revolucí Světla.

…

INTERGALAKTICKÁ SPOJENÍ

Galaktický duch je k nám blíže, než se ve své smyslové uzavřenosti vůbec domníváme, jsou blíže i intergalaktické bytosti různých multisvětů. Vodnářským prouděním se budou postupně sbližovat i s námi.

Objekt, pojmenovaný jako Oumuamua, který nedávno přelétl kolem Slunce, může být jen prvním předvojem nějaké větší kosmické flotily, proplouvající naší galaxií, flotily bytostí, žijících třeba i stovky či tisíce světelných let, o čemž autoři sci-fi píší již mnoho desetiletí.

Možná, že mnoho informací o mimozemšťanech z jejich sci-fi románů bude třeba začít brát mnohem vážněji, neboť mohly být vnuknuty do jejich mysli přímo od nich.

Jednalo by se o setkání vyššího druhu. Pak by se možná staly malicherné i dosavadní pozemsky egoistické pranice.

Ve vyšších dimenzích se můžeme nadsmyslově propojovat s jakýmkoli myšlenkovým centrem, egregorem ve vesmíru. Pouze některá spojení jsou v různých časech aktivní a jiná zrovna disfunkční.

Byly zapomenuty cesty hvězdných korábů z mýtických dob. Ty zanikaly stejně jako záznamy o nich. Nyní na prahu Vodnářského věku se možná budou vracet i velké legendy. Obnovily by se tak povědomí o výpravách „Světlonošů“, mířících i k nám do temnějších končin kosmu…

Má si ale vůbec dnešní člověk přát opětovný návrat starých božských vůdců z vyšších dimenzí, i když by přinesli vyšší poznání? Jeho úkolem je především práce na seberozvoji osobnosti, a nikoli klanění se vnějším bohům.

4.2.18

…

ÚVAHY 18/4

V rámci protikladů to, co dříve vystupovalo nahoru, směřuje nyní dolů či to celé naopak (znak Jin – Jang). To, co bylo dříve světlé se vžívá do svého protikladu a je tudíž taženo směrem dolů a naopak, co bylo v mysli temného, jde na povrch a částečně se rozplývá v přívalech nových energií v protikladech světa. Týká se to ale i jednotlivců na pozemské úrovni, kdy ti, co byli dříve nahoře, půjdou dolů a ti zdola budou stoupat vzhůru. Jen pochopením vnitřních protikladů se posouváme někam vývojově dál.

…

Je dobré si uvědomit, že jsme především duše zakleté ve hře fyzikálních a psychických sil. Bereme na sebe osudy z hlubších důvodů než jen kvůli civilizačním požitkům. Rodíme se do hmoty, abychom vyvážili všechno své protikladné smyslové vnímání a vytvořili si svůj vlastní postoj k okolnímu světu.

Všechny bytosti ve dvojnosti mají evoluční snahu (jsou tlačeny) jít vzhůru od temnoty ke světlu jednoty. Ale také naopak se toto světlo šíří dolů do temnoty podvojného bytí, aby došlo k propojení. Dva protikladné směry, které stojí proti sobě, jsou protiklady jen zdánlivě.

Ve skutečnosti vše je spojené se vším, a tak i to nejbizarnější a nejpodivuhodnější se může dostat do těchto duálních her.

…

Jsme v mentálním streamu sbližování se se vším kolem sebe, skrz přírodu, zvířata, dějiny, planetu, dimenze, lidi, bohy.

Odehrávají se v nás i před námi celé dějiny se svými komplikovanými příčinami. Nyní přecházíme již do vyššího astrologického levelu. Kolem nás prolétá neskutečné množství neznámých a konfliktních idejí a dějů, aktivovaných příčinami z minulosti a jsou často jako temné mraky v hlavě i nad hlavou, a v některých místech udeří i tvrdá krupobití, tornáda či tsunami.

…

Nejhorší nepřátelé jsou ti, co druhým brání v jejich osvobození.

…

Kvantová psychologie vede k poznání, že pozitivně harmonický intelekt pozvedá celou společnost. Každý spirituální člověk by měl být ctěn, protože přináší „duševní povznesení“ i celému svému společenství.

…

Neuvědoměle můžeme všichni někde vnitřně pocítit i emoce předešlých kultur, slévají se časem v jeden životní pocit potřeby soustavného rozvoje k vyšší vyspělosti a kvalitě. Nyní se nacházíme ovšem ve fázi destrukce starého, aby mohlo teprve to mladé přijít. To je zatím ještě příliš divoké a netrpělivé, takže toho i mnoho kazí. Průběh je však z důvodů nekompromisnosti vyšších sil dopředu daný.

Jednou si všichni řekneme: „Museli jsme si to na sobě odžít“, to bude pak to pravé odpuštění a pochopení i vzájemného bratrství.

…

Roboti jsou produkty dokonalé logiky a citové prázdnoty. To je analogie k dnešní lidské rozpolcenosti ve svém civilizačním směřování.

…

Jsme soustavně vnitřně propojeni se všemi dimenzemi přítomnosti. Každá z nich je oživena svým vědomím (duší) v jakémkoli bodě dimenziálního okruhu univerzální pravdou.

…

Putující národy na svých cestách, když byly nuceny hledat nové domoviny, byly vedeny vždy i vyspělými kněžími, a na svých poutích se zastavovaly tam, kde jejich vůdci dosáhli jistého „informačního osvícení“, kde všichni pocítili synchronicitu místa se svým vlastním egregorem. Dějiny tedy nepsali jen válečníci, to přicházelo až o něco později při rozdělování nové půdy.

6.-9.2.18

…

ÚVAHY 18/5

Vývoj po roce 1989 se mohl odehrávat v příjemnějších rovinách, díky intrikám a neskutečnému hrabivému a mocenskému egoismu se aktivovaly bohužel ty horší a bolestivější. My můžeme jen doufat, že snad ne ty nejhorší.

…

Vše přírodní a přirozené má tendenci se zaoblovat, neboť v každém okamžiku chce každá buňka mířit zpět ke středu, odkud i vyšla. Oblost je pozitivní tvar.

Vše lidské má naopak snahu po expandujících vertikálách a horizontálách, tvořících své kubistické rozměry, hledajíc tak upevnění se v přehledném tvaru pomíjivého času. Přirozená je ovšem evoluční cesta postupných změn, nikoli revoluční chaos, obracející vše vzhůru nohama.

…

Uzavřena sama v sobě jsou v tomto čase lidská ega v důsledku svých předchozích směřování. I naše budoucí osudy jsou již takto hotové jako částečky nekonečně zrcadlících se fraktálů.

…

Jsme v dějinném okamžiku, v nulovém bodě začínajícího nového věku, kdy se nám nastavují vnější zrcadla lidských povah, i z důvodu pochopení, že jsme ve skutečnosti všichni jedno.

…

Jsme zajatci svých činů a jejich fraktální gravitace nás drží do poslední ozvěny, kterou jsme dřív vyvolali. Ta je zachycena i v dalších kosmických levelech.

…

Nebuď tím, čím nejsi.

…

Skutečnou pokorou je umět být trpělivý. Začne-li být kolem nás nečekané drama, je to známka toho, že děláme něco špatně. Pak je třeba se přesunout vědomím o kousek výš a pokusit se pochopit příčiny v souvislostech a najít k nim tu nejlepší reakci.

…

Z hlediska Jednoty existuje stálé proudění duševní energie (jednotné energie absolutního Já) skrz časoprostorové body kosmu – TD. V přechodu branami do „nižších světů“ dělí se a větví podobně jako potoky a řeky, vplouvající působením gravitačních sil do moří a oceánů.

Všechny osudy jsou oživeny nekonečným nekončícím duševním streamem, sic je čas iluze. To, co sestupuje z Podstaty, z nadvědomého centra Tvůrčího díla, je neustále nuceno procházet sítí osudů ve strukturách duality. To značí, že stále vzniká tento proud v nejvyšších světech příčin, a přitom navždy trvá i ve svém bezčasí.

Vstupujeme do stále nižších levelů (kvalitativních dimenzí) reality tím, jak se vzdalujeme od svého TEĎ, od svého vnitřního centrálního slunce, a vnikáme tím do čím dál větší tuhosti, hustoty, hmotnosti, oddělenosti a prázdnoty, tudíž i stále více nemocní (ne mocní).

…

Sama existence bytí je svým způsobem bizarní, když pomyslíme, jak vůbec mohla vzniknout v absolutní prázdnotě, jak mohla ožít, vyvíjet se a dál i tvořit. Boží dech. Samotný fakt existence tohoto celokosmického dechu se může jevit jako bizarní a pro materialistu, člověka omezeného k jednomu rozměru života, i nevysvětlitelná.

…

Globalistická ideologie se snaží lidstvo „uhranout a očarovat“ magickým konzumem, fetišismem hmotného majetku, požíváním povrchu nikoli prožíváním hloubky. Pokouší se zhypnotizovat nás nesčetným množstvím uměle vytvářených nepodstatných žádostivostí, a vše na planetě tak přizpůsobit na míru člověka, zazdít ho v relativitě času nejnižších čakrových center, odkud člověk nemůže tuto moc ohrožovat.

Temní mágové byznysu, mocenského hédonismu, poživačných orgasmů, magnáti chvilkových rozptýlení, pracují ve skrytu na rozvoji temnoty ducha robotickým chrlením jedovatých „potravinových směsí“ v poživačných reklamách.

…

V energetických vibračních řekách dané chvíle zrcadlí technologičtí kreativci své estetické touhy, své vnitřní pnutí a představy i své neurózy. Jsou to všichni ti designéři a inženýři duší, jejich tvarovači, chtějící z těchto osobně přijímaných energií vytvořit stejná zrcadla pro všechny.

…

Vyšší bytost než člověk může sem vstoupit ve více vibračně odpovídajících místech časoprostoru, neboť už vnitřně překonala energetické blokády (matrix) duality, ale přesto musí dodržovat pravidla, kdy se to nemůže dít z její osobní vůle. Jen člověk vstupuje barbarsky i tam, kde nemá vůbec co pohledávat.

…

V základu každé bytosti leží hlubina nekonečna, protože ve všeobsáhlé duši není nic jiného, než vědomí JÁ JSEM a veškerá stvořenost je až jeho dalším podřízeným atributem.

…

V kosmu působí efekt tzv. motýlích křídel, kdy pohne-li se něco v jednom vesmíru, pohne se to i v ostatních (viz analogie: V jednom lvu je milion lvů a v milionech jeden).

…

Věci příští se pozvolna prosazují samy. Vystupují v čas e pozvolna z nevědomí, neboť již teď je vše hotové od počátků světa až po jeho konec, který je ale opět jen fiktivní. Každý příběh i se svými variantami je tak připraven k něčímu prožívání. Ale již nyní z rozehraných trendů dneška lze vyčíst různé varianty budoucnosti coby „nadstavby přítomnosti“. V rámci jednoty protikladů budoucnost umí očišťovat minulost a neutralizovat tak i její příčiny.

My lidské bytosti začínáme být ve svém poznání a své osudovosti aktivní silou kosmu, spoluhybateli, ne již jen hýbanými hratelnými figurkami, byť to také.

…

Vypíchneme-li jakýkoli detail z jakéhokoli celku, bude se nám vždy jevit jako dominantní záležitost vůči všemu ostatnímu. To se týká všeho existujícího a můžeme to i sledovat v jakékoli oblasti života. Na tom jsou založeny i systémy se svou propagandou. Stačí vsugerovat druhým, že naše věc má naprosto fatální význam pro život celé společnosti, bez ní že to nejde dál, lidé začnou brzy tuto hodnotu veřejně sdílet a uctívat, byť by se jednalo o tu největší pitomost. Čím je množství uctívačů větší, tím větší je pak vygenerované množství dalších, než se zase objeví někdo, kdo řekne, že král je nahý a hledá se zase další společenské směřování.

Aby ale tyto preferované hodnoty uctívalo co největší množství duší, vytváří se celá řada oslavných a účelových tirád, mluví se o nich na všech úrovních, vytvářejí se nová stále další pravidla a zákony. Takto tito „inženýři duší“ vytvářejí z lidí další a další články svých nekonečných duševně zvrhlých řetězců.

11.-27.2.18

…

ČESKÝ NÁROD

Čím dál dramatičtěji se střetávají osudové roviny Západu s českým egregorem. Působí zde stále víc degradující kulturní křivka anglosaského Západu v poměru k pomalému probouzení Čech a Východu vůbec. Jsme v situaci, kdy tato země byla maximálně rozkradená (za přispění „vlastních“ lidí) a zůstává už pomalu jen jazyk a zemské hranice, a i o ty můžeme brzy přijít, stejně jako Indiáni za dob bělošské invaze do Ameriky. K tomu napomáhá už velmi dlouhou dobu silně poškozená duše tohoto národa. Národ je ale malý jen poměřováním s ostatními národy, záleží na hloubce jeho ducha a vzájemné empatii.

Podle JZ se socialismus v budoucnu opět vrátí na scénu, ten by ale měl být už v trochu odlišném módu od předchozího ateistického provedení. Měla by to být společnost vyššího sociálního typu i s vědomím spirituálních zákonitostí. Teorie je ale vždy vznosnější než pozdější realita a doma nikdo není prorokem.

…

DEVALVOVANÉ NÁBOŽENSTVÍ

Nelze vylučovat život na této planetě z rytmu univerzálního kosmického dechu, neboť jednotlivé fáze tohoto živlového působení na ni přímo dopadají a promítají se ve výrazné změně lidských kultur v jednotlivých historických údobích. Momentálně jsme na konci sestupné doby tzv. malé Kaliyugy jako analogie poslední fáze výdechu, po níž má následovat opět nový nádech. Projevuje se to tak, že život zde ztrácí čím dál víc svůj duchovně božský charakter (přestává být „okysličován“ energiemi ducha) a podléhá stále víc zákonitosti tvárné hmoty a tím i podobnému rozkladu (entropie). Zdejší bytosti tak pozbyly kontinuitu a konektivitu s dalšími dimenzemi živoucího kosmu, upadlé tím do nevědomého spánku a snění.

Poslední 3. etapa dostředivé doby se svou poddobou chladu (roky 0-2000) se u lidí analogicky odrážela v dostředivě chladném uvažování, odpovídající 3. solární čakře, což vygradovalo až do stavu nejvyššího mocenského cynismu vládnoucích elit. Pragmatický rozum přestal být vyvažován empatií a intuicí.

Předposlední příchod nejvyšší lidské bytosti, známé pod jménem Ježíš Kristus, měl přinést určitou rovnováhu mezi citovou a racionální složku v myslích lidí. Důraz zaměřil ke 4. srdeční čakře, tj rovině altruistické lásky a soucitu. Jeho mise však skončila poměrně záhy neúspěchem. Židovské elitě, která měla mít dominantní duchovní postavení v posledních 6000 letech dostředivých vlivů, neboť její povaha s těmito kosmickými silovými vlivy přesně korespondovala, se tak podařilo stlačit společnou osudovou rovinu vědomí o patro níž a opevnit si tak hradby 3.čakry vůle, a tedy i chladného mocenského myšlení.

To mělo za následek barbarskou smrt tohoto přinašeče včetně devalvace jeho učení v následujících 2000 letech. Na své poslání zde měl tudíž čas jen několik málo pozemských let. O další poškození tohoto „paradigmatu srdce“ se postarali další, ať z řad jeho méně vědomých následovníků a vykladačů, či se tak stalo ze strany světských i církevních autorit. Postupně se z nové nauky ořezávalo vše pro ně kontroverzní a nehodící se pro jejich světské postavení, což ale byly ty principiální duchovní znalosti přebírané z osvícenějších dob yugového cyklu, na něž navazoval i samotný Ježíš. Tím se podařilo odstranit z církevních doktrín taková témata jako je reinkarnace, karma, vegetariánství ad., a přerušit tak jednolitý dějinný proud vyššího vědění, čímž se stalo křesťanské hnutí hned zpočátku deformovaným a lépe vyhovující světským mocenským účelům v tlaku na občanskou poslušnost vůči autoritám. Takto se obrátila polarita směřování celé éry Ryb do záporu.

To se mohlo dít jen díky nepříznivým faktorům na vibrační sinusoidě Kaliyugy, brzdící duchovní vývoj, kdy v této fázi jakési psychické uhranulosti bylo dynamické proudění a propojení k hlubším úrovním blokováno.

Z dřívějšího univerzálního poznání a moudrosti zůstaly tak jen střípky vědění, podobně, jako když se z filmového pásu vybere jen několik políček obrazu, a ještě se tyto dílky puzzle seřadí na přeskáčku. V této době na počátku 1. tisíciletí již chybělo vědomí větší sounáležitosti ve všech směrech právě díky vlivům zmíněné Yugy a doba se začala atomizovat, neboť panovala snížená intenzita energetických vibrací z kosmu (symbolicky jim docházel dech). Toto úpadkové „přidušení“ trvá až do dnešní doby a dopadá dosluhujícími starými a nepříznivými vlivy na celou současnou civilizaci, která se zuby nehty brání přijetí hlubšího spravedlivějšího poznání.

31.3.18

…

ÚVAHY 18/6

Začátky nových cyklů i podcyklů (vnořených cyklů) lze nalézt všude tam, kde se odehrává historicky v čase sled větších krizí, převratů, válek, či nového oživení (např. přechod středověku do novověku s již větším zájmem o přírodní zákony a rozvojem nejrůznějších vědních směrů, které vyvažovalo již odtrženou spiritualitu od nových zemských dobových vlivů apod).

…

Ve světě dochází k stále většímu mísení lidských ras. Je to záměr doby vše smíchat do jediné kaše a začít tím novou éru zpátky na „oraništi“, nebo se má při přechodu do další dimenze oddělit „zrno od plev“, kvalita od nekvality a vydat se jiným směrem?

…

Všechny světy jsou pro své aktéry reálné, protože jsou abstraktně myslitelné. Který je ale ten tvůj? Každý z těch světů má svá emočně vibrační pole, a tedy i nejrůznější smyslové formy, které jsou s dotyčnými vibracemi v souladu – od světa snů, pohádek, bájí po realitu válek a jaderných apokalyps. Poznej sám sebe, a tím se osvobodíš od zavádějících cest ve velkém Labyrintu.

…

Rozervanost duše, ženoucí se slepě a zoufale vpřed, umožňuje ztrácet přitom kousky sama sebe. Žije zde v tomto čase mezičasí, v nekonečném bodě okamžiku, v této egregorové entitě, uprostřed jiných nekonečných vířivých entit. Potuluje se zde odcizená světu i vesmíru, neboť na ni působil svou hmotnou hrubostí, krutostí a nepolepšitelností. Ale nakonec i ona se příště radostně vrhne na tobogánu zrodů zase zpět do tohoto magického „světa hrůz i zázraků“.

Plíživý příští chaos doby nakonec rozmetá bezmocné zoufalství všech rozumových kalkulací. S ním přichází zvolna zpět hrdinové mýtů, přinášející nový sen lidstva. Elity se budou hroutit v hrůze z toho, co samy pomáhaly rozpoutat, zavržení budou nacházet nové sebevědomí a ukolébaní se začnou probouzet z příjemných snů, metaforicky řečeno všichni povstanou ze svých „duševních hrobů“. Každá nová doba je „zárodečným vejcem“ i nového světa.

…

Čím víc člověka ovládne jen jedna strana rozporuplné síly, tím větší úsilí a delší čas ho čeká na cestě návratu zpět do jeho středu.

…

Většina vůdců by nutně potřebovala přepnout své myšlení z levé na pravou hemisféru pro hlubší pochopení světa s jeho duchovními souvislostmi.

…

Vědomí „Já Jsem“ je přítomno v každém našem živůtku; prožívá vše s námi, jsme jeho čidly. Já Jsem je příčinou i důsledkem.

…

Základní hermetický zákon Herma Trismegista (otce hermetismu) zní: Jak nahoře, tak dole neboli jak venku, tak i uvnitř a naopak. Jinými slovy je řečeno, že každý rozměr je jen iluze. Podobně se dá zamyslit i nad jen fiktivním rozporem věčností ve vztahu k času, celku k detailu, dokonce i vyššího smyslu k nesmyslnosti okamžiku.

…

Při příchodu „destruktivnějších“ vibrací Kaliyugy odstoupili „bohové“ od Země z důvodů nastolení již zdejších nepříznivých vibrací, jejich kódů, rytmů, frekvencí, tj. nemohli již měnit stávající stav panujících zemských vlivů. Jejich „odchodem za oponu“ celková spirituální úroveň planety následně poklesla do ještě větší temnoty. Alegorii tohoto dění můžeme vidět i v příběhu Tolkiena, kdy byli takto nuceni ze své země odejít ušlechtilí Elfové.

Tímto aktem odstoupení ale ponechali lidem svobodu konání, prostor pro rozvoj jejich svobodné vůle snad s vírou, že se tito stanou silnějšími a sami se naučí rozvíjet své duchovní propojení a sami už naleznou správné cesty vzhůru. Již jen někteří z nich se rodí zpět do těchto vnějších temných světů, aby lidem pomohli najít sílu k této transformaci a svou přítomností pojistili návrat do světů duše.

…

Prázdnota západního člověka umožňuje nacházet okno pro migrační expanzi barbarštějších kmenů i národů do Evropy a Ameriky. Tato prázdnota byla vyvolána jak blahobytem a letargií z přeplněnosti konzumními sny a představami, tak s tím úzce propojeným totálním relativismem, k němuž západní člověk dospěl, mělo by se ale spíše říkat „zdětinštěl“. Zůstala tak duševní vyprázdněnost a vyprahlost bez hlubších ideálů. Paradoxně přesto v něm ale zůstala někde podprahově skrytá touha po blahu vyššího řádu, kterou s pokračujícím kulturním úpadkem bude pociťovat stále palčivěji a razantněji.

…

Dnes doznívá věk tzv. „racionality“, jak ho hrdě označujeme, a začíná éra myšlení fraktálně multidimenziálního a transcendentálního, neboť se bude stále víc zjišťovat, že život bez hlubšího tvůrčího smyslu ztrácí svou cenu.

…

Vše kolem nás jsou cesty – skrz ideje, zásady, myšlenky, víru. Můžeme je zkoumat, procházet jimi, ale rovněž si jimi i komplikovat cestu. Lze přitom kráčet cestou jednoduchosti a současně chápat složitost, ale také naopak, což je náročnější.

…

Ať žijeme v jakémkoli životě a osudu, máme přidělenou svou osobní energii, na to, co bychom měli v životě zvládnout. Je jí přesně tolik, kolik jí je třeba. Jinak bychom ani ve svých vibrujících osudech nemohli přežít. Tudíž osud nám dává přesně to, co potřebujeme. Sami si ho zhmotňujeme zevnitř svými touhami, ačkoli je od počátku již hotový a soustavně prožíván proudem bytostí před námi i po nás. Každý pak do něj svým prožíváním vkládáme svůj osobitý rozměr.

2.4.-23.5.18

…

O PŘINAŠEČÍCH

Cyklicky se vyšší bytosti vracejí do světů lidí, a aby jim bylo porozuměno v jejich poselstvích, přebírají z dobových nauk a kultury ty myšlenkové pojmy a vzorce – dorozumívací jazyky, které již jsou mezi lidmi známé. Pomocí nich se pak snaží maximálně rozšířit a prohloubit jejich významy směrem k vyšší jednotě ducha.

Snaží se tedy o maximální srozumitelnost (cestu Rozumu) a vysvětlování (cestu Světla). Možná i proto se záměrně neobklopují již profesionálními filosofy a duchovními, kteří vystudovali vysoké školy zevních překroucených nauk předchozí doby. Učení těchto „přinašečů“ bývá mnohovrstevnaté (multidimenziální), kterému ve své rovině může porozumět jak začátečník na spirituální cestě, tak také pokročilý adept ducha.

Josef Zezulka zdůrazňoval rovnost a rovnoprávnost ducha všech bytostí ve vývoji, čímž říkal, že vlastně nezáleží ani tolik na evoluční vyspělosti, ale hlavně na kvalitě našich vzájemných vztahů na této vývojové cestě, na bratrství, synovství či rodičovství ve vzájemném pochopení. Vždyť nejvyšší bytost ve své bezčasovosti, do níž všichni spějeme, obsahuje všechny roviny vědomí jako své nedílné vědomí.

Vědění i nevědění jsou dvě strany téže mince a každá má své klady i zápory. Obdobně jako dělení na dokonalé a nedokonalé je možné jen z pohledu časoprostorovosti TD. Výš je jen prvotní nedělitelná příčina všeho.

Být objímající a milující bytostí by bylo kýženým ale zatím nedosažitelným stavem uvědomění své společné kosmické existence. Z pozice transcendentního náhledu vyplývá, že vědomost i nevědomost, světlo i temnota, láska i nenávist jsou archetypálními stavy tvořitelského ducha a každý si tak musí tuto existenciální křížovku dokázat nějakým způsobem sám vyřešit.

2.6.18

…

V DĚJINNÉM PŘECHODU

Na počátku dostředivé éry před 6000 lety stála rozvinutá Sumerská a rovněž Egyptská říše. Dnes toto jedno celé období končí a před námi se otevírá již velmi dlouho očekávaný věk opětného duchovního vzestupu.

Z toho vyplývá, že v rámci spirálové cykličnosti jevů by tato území měla ovlivňovat světové dění i na konci jejich časů, neboť všechny kruhy ve svých egregorech míří k ucelenosti.

Na začátku svého vzestupu přebíraly starověké říše ještě vyšší moudrost od kultur přechozího ohňového cyklu. Ten měl mnohem spirituálnější až snovější čili jemnohmotnější charakter než pozdější dostředivě materiální kultury, které se již ubíraly po sestupné sinusoidě Kaliyugy až k dnešní přelomové době, která se v rámci sinusoidy obrací opět k vzestupnějšímu trendu.

Dle těchto spirituálních zákonitostí se budou skrz své zrody vracet lidské bytosti, odpovídající již novým vyšším vibracím, mezi kterými bude spousta geniálních jedinců, ale i celé příští generace budou mít již vyspělejší myšlení, než je tomu dnes.

Dnes už víme, že tato doba duchovní hojnosti je velmi blízko, a pokud nynější lidstvo zvládne tento kritický přechod do své budoucnosti bez většího postižení, otevírá se před ním skutečně převratná éra. To s sebou může přinést i znovunavázání intergalaktických styků, jak tomu již kdysi dávno v předvěkých dějinách i bylo.

13.6.18

…

MY A SVĚT

Teprve v určitém omezeném zážitku vnitřní jednoty můžeme plněji chápat i pojmy dvoupólnosti a mnohosti. Není nutné poznávat každou takovou jednotlivost zvlášť, aby se nás přímo fyzicky dotýkala, ale jde o pochopení jejich principu a zaujetí celkově kvalitnějšího paradigmatu k životu, což nás v budoucnu ušetří mnohých zbytečných strádání.

Charakter světa spoluvytváří každé na něm zúčastněné já, a to včetně jeho osobní nedokonalosti. Své osobní vlastnosti i názory tak rozšiřujeme směrem ven k ostatním, a to se pak v celku sčítá, násobí, umocňuje či průměruje. Každý z nás má svůj osobní vývojový úkol vyrovnávat a harmonizovat v sobě nejrůznější duševní asymetrie a na míře našich aktivit pak závisí charakter celé společnosti, protože se všichni někde v hloubce prolínáme.

Bytostný egregor je tvořen organickými i anorganickými silami planety, my jsme tou planetou, neseme si ji v sobě v hlubinách spojených myslí, a tak všichni společně s ostatními tvory tvoříme „neurony“ jediného společného mozku.

20.6.18

…

ÚVAHY 18/7

Starodávné civilizace k působení na hrubou hmotu využívaly zvukové – rázové vlny, Posledních 6000 let začala ale převažovat už jen hrubá fyzická síla. S postupující transformací společnosti je posledních přibližně 150 let všude již nahrazována anorganickou energií. V budoucí duchovněji rozvinuté společnosti bude vše řízeno ale již spirituálnějšími formami energií, které dokonce předcházely oněm akustickým formám vln.

…

Do všeho, co člověk činí, může vnášet dobro, ale musí napřed takový i být. Jakékoli falešné předstírání je projevem pokleslého ega, a tudíž nemůže ani obstát. Dobré myšlení musí vycházet přímo z naší povahy, musí být autentické.

Již při narození jsme si z minulých inkarnací přinesli všechny své myšlenkové vzorce chování a myšlení skrz DNA kódy, a v tomto životě je dál rozvíjíme a měníme. Ty pocházejí z dřívějších životů v nejrůznějších časech a místech, které jim frekvenčně odpovídaly a jsou našim osobním naprogramováním, přeneseném do současného osudového dění.

Ti, co potlačují druhé si přejí, aby se svět točil jen podle nich. Uznávají jediný způsob myšlení a psychickou mandalu světa – tu jejich.

Vše má ale svůj rytmus a proměňuje se v čase. Čas každého ega jednou ale pomine a jeho „duševní tanec“ se promění do jiných fragmentálních vzorců. Je to cesta zbytečnosti, nutit druhé do svého tance.

…

Jsme soustavně vnořeni v metafyzické lásce, jen naše nevědomé vnitřní programy ji mění v jakési neutrální prázdno zlého snu. Dokážeme-li ji opět oživit, přijde s ní i vše ostatní – příliv energie, sebejistoty, radosti, světla, přátelství…

S postupujícím nárůstem vodnářských vlivů a jejich pro nás nových frekvencí, idejí, emocí, letíme jim na křídlech času vstříc, což nás neviditelně z nitra proměňuje a probouzí.

Každý náš pohyb, posun mysli, je zrcadlen neviditelně dál do mnohosti forem, a to vytváří svět soustavných proměn.

…

Návštěvníci z kosmu k nám přilétají ve svých „vozech“ z jejich vnitřních sfér určitými vibračními mezihvězdnými průchody. A ať již to jsou nehmotné psychoenergetické bytosti, kterým říkáme duchové, andělé, či to jsou fyzičtí nepozemšťané, blíží se k nám se svým odlišně strukturovaným myšlením. Není to zdaleka poprvé, co časem dojde k mezihvězdným setkáním.

…

Lidé již přestávají důvěřovat dosavadním systémovým modelům a programům svých vlád. Je to přirozené vzhledem k postupně ustupujícím vrcholným idejím dostředivé doby, která svým zemským charakterem chtěla vše rozčtvrtit, zkonzumovat a vysát. Postupně se začínají otevírat i hlubším pravdám, přicházejícím jakoby „shůry“, a to časem zapříčiní i větší citlivost a otevřenost jejich srdcí, která jsou dnes tolik potlačována pragmatismem doby.

…

Také vše, co spadá do sfér fantazie (literatura, umění, sny, mýty, transcendence…) je aktivní duševní silou, mající schopnost rozvibrovat vnější „struny“ i dalších bytostí a jejich vlastních světů fantazie a kreativity. Tak se tato duševní resonance přenáší dál a dál, až je rozvibrována celá noosféra planety (kompletně propojený biologický svět, jak to formuloval P. Chardin). Lidstvo je tedy třeba rozeznít (jako zvony), aby se mohly rozevírat také další portály ke spřáteleným vesmírům.

…

Existuje historie plebejská (ve smyslu světská, obecná) a historie duchovní (esoterní, hermetická, utajovaná), a mezi nimi leží celá škála odstínů. Nicméně jakékoli myšlenky, které se vážou na obecné principy dobra, pozvedají osudovost celé doby, je jedno, jestli jsou zaměřené vertikálně nebo horizontálně lineárně. Dnes je třeba odhalovat a vysvětlovat lidstvu co nejvíc zatajovaných pravd pro pozvednutí do kvality společné osudovosti.

20.-29.6.18

…

MUSLIMOVÉ A KŘESŤANI

Dnešní křesťané si mnohde myslí, že tím, že se budou před příchozími muslimy sami sklánět až k zemi, že je tímto příkladem naučí hodnotám své vlastní pokorné víry a oni pak změní své vyznání. Naivně tak ustupují ve všech požadavcích těmto „nezvaným hostům“ a dobrovolně hloupě posluhují jejich zájmům, o nichž vůbec nic neví.

Vítají proto s otevřenou náručí celé proudy nových a nových příchozích, domnívaje se, že tím slouží vyššímu dobru a destruují tak zájmy vlastní kultury, čímž snižují úroveň života celé domovské pospolitosti.

Jenže z analytického hlediska to vypadá spíš na pokrytecký kšeft. „Když já jsem na tebe hodný, ty mi musíš oplácet stejnou mincí.“ Z pohledu Mohamedových věrných se to ale čte jako náboženskopolitická vlažnost a slabost, a vede je k pohrdání nad takovým ponižováním vlastní víry i sebe sama, což je motivuje k ještě obsáhlejší expanzi. Vidí, že mohou od bílých dostávat snadno vše, nač si vzpomenou, což by doma nemohli, a čím větší množství se jich zde usadí, o to vzrostou i jejich nároky. To nakonec dospěje k mnohem horšímu konfliktu dvou protikladných kultur, než kdyby toto od začátku nebylo.

.18

…

ŽIVOTNÍ ROVINY

Dimenze jsou fraktálně vrstvená uskupení v nekonečné cyklicky otevřené Přítomnosti. Dalo by se na ně dívat stejně jako na elektřinu, kdy mohou mít charakter jak psychoenergetických polí, tak i proudění.

Vesmír tak můžeme vnímat ze statického i dynamického hlediska a my jsme v těchto dimenzích plně vnořeni svými nespočetnými projekcemi vlastních realit. Místo jemně hmotných energetických souvislostí vnímáme ve svých hmotných vtěleních v těchto dobách jen tu nejtěžší a nejpomíjivější materii a dáváme jí božské významy (peníze, kariéra, moc, sláva...). I to je ale formy cesty.

Vnitřní bytost nás „posílá“ do hmotných světů pro hluboké zážitky, potřebné k jejímu vnitřnímu pochopení a následné změně kvality myšlenkových pochodů. My jsme jejími „časovými tvůrci“ - čidly ve světech polarit, skrze nás se ubírá cesta sběru dalších potřebných dat, zkušeností, emocí, logiky pro příští splynutí se svou Podstatou.

Pro vyspělejší bytosti mezi námi je jisté utrpení nacházet se a tvořit v této dosud primitivnější osudové rovině se svými vyhraněnými protiklady rozděleného lidského světa, a přitom již dokázat dohlédnout až k myšlence nejvyšší Jednoty. Jsou nuceny potýkat se s malostí každodenních lidských problémů a tradic své doby. Jenže duchovní školou těchto více zasvěcených může být, naučit se chápat všechny roviny bytostného světa a stát nohama pevně na zemi a hlavou v nekonečnu.

…

ÚVAHY 18/8

Ve svém hmotném vtělení jsme jen odrazem, projekčním plátnem svého skutečného Já. Naše duše jsou promítány na různých frekvencích do nejrůznějších časoprostorových hmotných rovin.

…

Myšlenkové ideje a koncepty jsou samotným svým charakterem nejblíže podstatnému zdroji, týká se to nejvyšších příček bytostného vývoje, kdy již začíná docházet ke splývání v jednotě TD. V této fázi na přechodu ke splynutí se samotnou Podstatou jsou i ty pochopeny ještě jako duálně iluzivní stav bránící k definitivnímu splynutí s nebytostnou Podstatou – bohem Bráhmou.

…

Spousta úžasně vypilovaných a vyspělých filosofií postupně ztrácí na svém významu a dávno přestalo oslovovat svou moudrostí většinu lidstva, které spíše touží po relativním fyzickém blahobytu, což se dá z lidské pozice i snadno chápat. Jedním z následků této formy myšlení je ale vnímání a prožívání zrychleného toku času, kdy si nelze žádnou věc prožít a vychutnat si ji do hloubky. Důsledkem je i to, že narůstající neúměrná kvantita hmotných věcí má přímý vliv na vibračně psychologickou pokleslost celé doby, její strhávání do stále elementárnějších rovin myšlení, což se pak odráží i na onom nedostatku času na to vše.

…

Veškeré síly, které mají duši a chtějí cokoli formovat, touží podvědomě po „jediném“, představují si pod tím ale cokoli a dělají to rovněž různými způsoby, lépe či hůře, neboť projekční zákony univerza jim to i umožňují.

…

Nejtěžší ze všeho je milovat své nepřátelé, to již patří k vyššímu uvědomění. Nepřátelé jsou pro nás většinou nositelé těch negativních vlastností, které nechceme vidět u sebe, a tudíž je projektujeme navzájem do vhodných vnějších protějšků. Jedná se o tzv. přenos „svého stínu“, jak to charakterizoval C. G. Jung. Jinak budou vypadat naše mezilidské vztahy, pokud by tyto vlastnosti nebyly aktivovány vnitřně v nás samotných. To je i hlavní důvod proč při touze po jakékoli vnější změně, musí člověk začít od svého nitra.

10.-24.7.18

…

PŘEMNOŽENOST LIDSTVA

Urychlený rozvoj technologií a s ní stále vyšší materiální komfort otevírá velké množství hranic. Dokonce i tak nečekané jako je astrální touha obrovského množství počátečních lidských duší po inkarnaci do této doby požitků. Přichází sem proto jejich nebývale velké množství, což má ale za následek prudký úpadek dobové kulturnosti celé společnosti.

Tyto společenské procesy mají tedy zásadní vliv na již nezvladatelnou přemnoženost. Toto zahušťování přirozeně vede ke stále větší degradaci životní kvality, upadání do stále nižších psychofrekvenčních rovin života. Vše se tak soustavně „zahušťuje“ a ještě víc posiluje masové jednání a primitivní ideologické manipulace, vedoucí vždy k válkám a dalším pohromám.

Nicméně tyto inkarnace jsou jim dovoleny právě z důvodu, že tato archetypální epocha končí, a oni to jen svým jednodušším myšlením urychlí. A stejně jako po zimě přichází opět jaro, také tento destrukční proces otevírá samozřejmě cestu k novým začátkům, kdy bude moci přijít doba citlivějšího společného paradigmatu za působení příznivějších vlivů. Je tedy naprosto zákonité to, co dnes jako jeho aktéři ve světě zažíváme.

…

ÚVAHY 18/9

Je to lidská víra, co udržuje všechny civilizace v dobrém i zlém. Většina z nás se samozřejmě domnívá, že má patent na rozum a svými skutky že „páchá ryzí dobro“, přičemž veškeré to zlo činí pochází od těch druhých. Druzí to samozřejmě mohou vidět přesně naopak. Každá rozpolcenost ale také znamená poloviční pravdu.

…

Pokud bychom použili islámský pojem „džihád“ pro šíření učení proroka, pak džihádem Krista byla láska k ovlivnění chladně dostředivého kalkulujícího srdce židovského národa. Džihádem Zezulky pak je poznávání a chápání jednoty jako jediného principu všeho bytí.

…

Kde neplatí pravdivé argumenty, nastupuje slepá víra, prospěchářství, fanatismus, ideologie boje.

…

V dějinách světa se vyskytují také doby, kdy je jen velmi obtížné rozeznat od sebe síly dobra a zla, dobré či špatné úmysly, správné či bludné směry společenského rozvoje. V takových dobách obecné relativizace dosavadních hodnot bylo vždy třeba naklánět si co nejvíc spřízněných sil všech dostupných úrovní. Proto se začalo často víc dařit třeba i černé magii, nejrůznějším okultním rituálům vzývajících temné inteligence či se uskutečňovaly fanatické výboje apod. Jsou to časy nejtěžších konfliktů, osudových změn a pádů do temné nejisté budoucnosti. Byly ale i časy, kdy vše pozemské bylo šmahem odmítáno ve fanatické víře v „Jediného“, a vše pomíjivé bylo divoce ničeno a vražděno.

Nové dějinné cykly, nahrazující předešlé v protilehlých znameních, působí často jako katastrofální úder či alespoň divoké vichřice, které „vymítají démony“ dosavadních platných stereotypů každodenního života.

…

Temné inteligence podporovaly neúnosné přemnožování lidstva i kvůli svým okultním cílům, protože lidské duše jim slouží jako jejich zdroj vyživovací energie symbolicky, ale někdy i doslovně. To obnáší různé formy.

Nejde jim tedy o jakékoli zvyšování lidské inteligence ale právě naopak o snižování IQ obyvatelstva skrz mainstreamovou kulturu, zredukované školství atp., protože vzdělaným národům se vládne špatně. Jen zmanipulované masy mohou podporovat jejich záměry. Jejich snahou proto je uzavřít celé lidstvo neprodyšně ve světsky konzumní rovině bez jakýchkoli přesahů k vyšším levelům ducha; vytvořit jim technologickou náhražku boha a náboženství skrz digitální systémy přímo zde v konzumní hrubohmotné rovině. Pro tento cíl se snaží překrucovat historii a zneužít i ty nejlepší dějinné filosofie, pokroucením jejich smyslu. Proto vzniká i řada nesmyslných „-ismů“, které se do lidstva průběžně tlačí.

…

Pochopení pouhých životních protikladů dnes už přestává stačit. Je třeba přistoupit k pochopení jejich vnitřní jednoty a významu, tj. vystoupit mentálně o kus výš, než bylo dosud možné. V tom spočívá skutečná změna společenského paradigmatu.

…

Skrz migrační chaos přicházejí vlivy rozvratu staré doby = křesťanské éry Ryb.

…

Věci jsou, jaké jsou, jen my je vnímáme a chápeme ze svých různých úrovní, úhlů pohledů a nahlížíme je prizmatem svých vnitřních psychických struktur, a když zjistíme, že se jednotlivé pohledy od sebe odlišují, nastupují vzájemné přestřelky a boje. Dokud se toto nezmění, staré konflikty budou trvat stále.

…

Pozvolna přichází opět doba, otevírající možnosti lepšího pochopení „zdrojových kódů“, tj. univerzálnějších zákonitostí samotného bytí. To bude mít nedozírný vliv na dosavadní hodnotovou hierarchii, což přinese změny postojů k existenci života vůbec, zahrnující už také chápání rovnoprávného postavení i dalších tvorů planety.

…

Dosavadní vůdcovské elity denně selhávají na svém vyhroceném egoismu a touze po moci, bohatství či slávě (3.čakra). Své mocenské postavení služby všem občanům vyměnili za osobní výhody a preferenci spřízněných skupin, stávaje se tak víceméně totalitářskými uzurpátory, patřícími mezi všechny ty psychopatické egomaniaky, bezskrupulózní kšeftaře, bankstery, lidské dravce, manipulátory s fakty a bezcitné agresory. Tento mocenský vzrůst jim umožňují frekvence stále ještě působící staré doby, které i když končí, stále ještě mají velkou světskou moc. Energetické frekvence se však nenávratně mění, takže časem nebudou mít už čím být vyživováni, a pokud se jim nepodaří strhnout s sebou do záhuby celý svět, otevře se velká šance na přechod do osvícenější doby. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

…

EU se začíná jevit jen jako jiná zdánlivě lidštější tvář tzv. socialistické internacionály, ale přitom to vypadá, že v určitém směru se přibližuje mnohem krutější formě. Všechny nesmyslné utopie ale končily nejčastěji dříve či později v krvavých revolucích, neboť jejich realizace a násilí jsou spojitou nádobou.

…

Dnes se probuzená národní kreativita před 20 lety, nakrátko aktivovaná sametovou pseudorevolucí, salámovou metodou postupně omezuje a opět míříme k nové formě technototality. Tak začal v rámci paradoxů současný kapitalismus omezovat svobodu ducha.

10.8.-13.9.18

…

ÚVAHY 18/10

„Žijeme v hologramové iluzi?“

Lidé, kteří mají svou osobnost rozprostřenou převážně v citové oblasti (2. vývojová fáze), ještě nedokáží plněji nahlédnout na nadčasové důsledky svých skutků. Neprošli ještě 3. fází pochopení na mentální úrovni (tím není myšleno absolvování školního vzdělání, ale duševní zralost). Tato nedostatečnost jim ještě zastírá větší pochopení příčinnosti dějů se svými důsledky, a tedy i větší odpovědnost ve veřejné správě, za níž nesou plnou karmickou odpovědnost, i když si to zdaleka neuvědomují.

…

Všechny své lidské hodnoty si z větší části neuvědoměle utváříme ze směsí odrazů a kompilací okolního světa a vnitřního nastavení. Každý si je tak přebírá po svém, a společně s ostatními spoluutváří celkový dynamický charakter doby. Proto harmonické společnosti nelze dosáhnout násilím, ale jen trpělivou prací každý sám na sobě a osvíceným školským systémemjiž od mládí.

…

Hlubší zkoumání struktury vesmíru přivádí k názoru, že prostor kolem nás je iluzivní povahy, vytvořený zrcadlením v průnicích silovými centry, a my ho pak čteme nedokonale rozvinutými smysly jako jedinou a objektivní realitu.

Můžeme se tedy dohadovat, zda světy odrazů v dalších a dalších dimenzích ztrácejí úměrně se vzdáleností od centra na kvalitě, nebo zůstávají ve své původní autentické čistotě ve všech svých rovinách. Pokud by ale byla napříč zachována prvotní vyzářená kvalita, nebyly by možné frekvenční či alternativní rozdíly mezi těmito světy, tedy jejich variace, a těžko by pak došlo ke kvalitativním rozdílům, tedy k určité hraniční izolaci mezi těmito dimenzemi čili zůstaly by nerozlišeny.

…

Snažíme-li se pozvednout duchovní úroveň společnosti, pak se musíme opírat o ideje z konstrukčních dob vyšších cyklů než z Kaliyugy, nikoli takových, které jsou pro duši spíše nepřátelské a úpadkové. V temnějších časech lidstvo usiluje spíše jen o své přežívání a na vyšší poznání a morálku se tolik nehraje.

15.-29.9.18

…

CESTY RŮSTU

Nejvyšší vědomí „Já jsem“ v pojmu „Jsem“ obsahuje vše, tedy i ideový zárodek „iluzorně“ rozdvojených světů, a svým dalším členěním je také oživuje. Bytostné světy jsou nekonečnými více či méně kvalitními projekcemi univerzálního vědomí, a dle svých konkrétních kvalit utvářejí určité mentálně bytostné okruhy. Účast na „prodýchávání“ temnot božího podvědomí je přínosem každé bytosti ve vesmírné mnohosti. Tím, že svou osobní dynamickou energii přenášíme dál, ovlivňujeme i ostatní vesmíry.

Tajemství celého kosmu je ukryto v tomto „celovesmírném dechu“, který rozesílá životní energii do všech sfér a na všech úrovních oživuje proudění ducha, utváří časové rytmy skrz vědomí svých bytostí. Multivesmíry nalezneme v jakémkoli bodě universa a ty jsou branami k dalším a dalším do sebe vnořených vesmírů.

Po překonání malého ega (dosažením rovnováhy mezi jím a univerzalitou) už není takový dostředivý odpor z jeho strany a můžeme se tak dostávat stále blíž ke svobodnému stavu ducha, kde lze létat již volněji na hřbetu svého ochočeného duševního draka.

Z pohledu každé vyšší nadřazené roviny se mění i hodnotový význam té předcházející, která je v ní vnořená, a přichází hlubší a jednotnější chápání jejích vnitřních protikladů (není ani nahoře ani dole, vpředu či vzadu), a také pochopení příčin a jejich důsledků. Ve vyšší komplexněji vnímané dimenzi stále jasněji tak chápeme: „Vše To Jsem Já“, “Já jsem tímto stavem vědomí“. A na závěr před nejvyšší transcendencí splynutí s božskou jednotou zůstává již jen pochopit poslední otázku bytí: „J Já Bůh Jsem i Nejsem“. Toto je ovšem jen vnější velmi vzdálený opis z pozice lidského chápání.

Na svou osobní vůli máme plné právo, protože ta je předpokladem našeho duševního růstu. K této darované svobodě patří ale i povinnost ji nezneužívat, pokud nechceme za to draze zaplatit. Hlubším pochopením příčin brzy zjistíme, že každé zneužití se k nám skrze průchod okruhy multivesmírů opět vrací karmickými odrazy a stáváme se pak sami obětí vlastní svévole. Jsme pak jen loutkami vlastních egoistických představ a rozhodnutí.

Cesta k vyřešení jakékoli metafyzické otázky ducha prochází pro bytosti od nejnižší hmotné roviny, kdy je třeba rozvíjet všechny své ustrnulé i zcestné představy s pochopením, že temnota těchto dimenzí bude pro naše rozšiřující vědomí transformována a vyvážena dobrem rovin vyšších.

19.10.18

…

SYSTÉMOVÍ BOJOVNÍCI

Čím víc bude současný mocenský systém lhát, tím víc lidí se bude také postupně „probouzet“, což je v intencích zákona protikladů. Dnes se obecně vnucuje představa, že systém zisku a moci je prakticky nenahraditelný žádnou jinou pozitivní formou společenského uspořádání. Takové myšlení má v sobě zabudováno ale spoustu min, neboť z této protikladné zákonitosti v našem světě nic nevybočuje. Nakonec se tento omezený názor zničí sám, nebo lépe, zničí jej jeho vlastní obhájci svým fanatickým prosazováním, a čím více to svými stále extrémnějšími a nesmyslnějšími postoji se budou snažit své vidění světa prosazovat, tím kontraproduktivněji to bude působit i na dosud neutrální jádro, které se v určitém okamžiku přidá spíše ke zdravému jádru.

Každý psychologický útvar stojí na síle víry ve své hodnoty a z nich má odvozené i své kolektivní rituály. Samozřejmě určující podíl na tom mají panující kosmické vlivy a jejich energetické frekvence.

…

PASIVITA A AKTIVITA

Žijeme na konci cyklu, který skrz dominanci dostředivého zemského živlu podporoval židovský egocentrický charakter, s čímž souvisela i jejich tzv. vyvolenost v dějinách posledního 6000letí. Tuto „kulturní“ štafetu bude po nich přebírat na stejně dlouhou dobu další národ, jak se to cyklicky každých 6000 let projevuje vlivem střídání archetypálních kosmických sil.

Tuto vibrační změnu vyciťuje vnitřním rozporuplným neklidem každý příslušník tohoto národa, který se dříve cítil pod silnou ochranou jim přívětivého vládnoucího zemského egregoru, aktivujícího především oblasti 3.čakry. Vnímají velmi dobře, že něco se v nich uzavírá, slábne a drolí, něco je začíná dezorientovat a vyvolávat v nich existenciální strach, což se u mnohých projevuje i zvýšenou agresivitou. To ale jen nastartovaly běžné psychologické procesy.

Tyto procesy nelze lidským úsilím zvrátit ani pokud by byla planeta dovedena k neobyvatelnosti. Nesmí se zapomínat na to, že vedle této reality existují i její další alternativní dimenze, v nichž život pokračuje dál.

8.12.18

…

MNOHAÚROVŇOVÁ OSUDOVOST

V každém časoprostorovém bodě se mnohovrstevnatě nacházejí všechny další dimenze a možnosti nejrůznějších úhlů jejich vnímání, které jsou odvislé od vyspělosti charakterů jednotlivců.

Každá z bytostí od virů přes flóru, faunu až k člověku a výš, sleduje svou přítomnou linii, která jím dává osobní životní smysl. Znamená to. že každá bytost je schopna se na svůj individuální osud naladit a vnímat ho jako souvislý kauzální (příčinný) děj. Všechny bytosti tedy mají svou adekvátní primární inteligenci a schopnost chápat, rozumět a řešit probíhající děje v rámci svého vnitřního vnímání objektivního světa.

Všichni se tak mohou projevovat skrz nejrůznější psychofyzické roviny, a jejich následováním z nich tak utvářet osobitě ucelené příběhy, kdy každý obsahuje možnost cesty k širšímu pochopení fraktálního multidimenziálního vesmíru.

…

ZMĚNA PARADIGMATU

Tato končící dějinná éra dojíždí ještě svou setrvačností, přestože již přestává vyhovovat většině lidstva. Žijeme sice v revoluční době přechodu k altruističtějším časům, a tedy i komplexnějšímu vnímání světa a svého postavení v něm, ale již nevyhovující hodnoty staré dostředivé doby dál po nějakou dobu přežívají v myslích lidí, což v nich způsobuje obrovský chaos (odvrácená tvář Vodnáře). Tak se v rámci prosazování nových myšlenek používají i staré metody násilného nátlaku, čímž jsou vlastně tyto ideje deformovány a devalvovány. Tak se děje to, že nejfanatičtější jejich zastánci nejvíce těmto idejím vlastně škodí.

Možná by stačilo si uvědomit, že nové se rodí vždy jen z nitra skrze změnu úhlu pohledu na realitu tzv. změnou paradigmatu. Je již nesčetné množství důvodů, proč nelze setrvávat dál v materialisticko-pragmatickém vidění světa, vyplývajícího z minulých vibračních konstelací zemského dostředivého živlu. Člověk v sobě má latentně přítomné nepředstavitelné síly tvoření i ničení. Ty jsou však momentálně blokovány právě oním přežilým starým vnímáním své hmotné oddělenosti a vymezení.

Ti, co prosazují do života jiné pojetí vnímání, podléhají často pro změnu fanatické slepotě progresivismu či alespoň naivistickému „sluníčkářství“, a velmi ochotně pomáhají potlačovat jiné způsoby myšlení, odmítaje tak jakýkoli slušný dialog a rozšíření svého duševního obzoru i o názory protistrany.

Způsob života společnosti vyplývá ze syntézy historické zkušenosti a dobových hodnotových vlivů. Charakter společnosti je utvrzován všemi svými zvyky, tradicemi i kolektivní pamětí. Chce-li tedy kdokoli usilovat o jeho lepší změnu, nemůže přitom používat násilí a potírání protilehlých názorů. Takto se to dělo v minulých dobách a výsledkem bylo jen ještě větší zlo.

Je třeba postupovat skrz chápání i odlišných názorů. Jen tak může docházet k tříbení a kultivaci všech zúčastněných stran. Je třeba zachovávat věcem jejich přirozenost a respekt k celému myšlenkovému okruhu, neboť ten je rovněž podložen určitým typem zkušeností. Bez dobré vůle se nedá domluvit na ničem a zbývá pak už jen boj a vyhlazování oponentů. Vynucovat na druhých bezpodmínečné přijetí mých názorů je pouze důkaz vlastní stupidity.

Cesta ke změně současného společenského paradigmatu tedy začíná především šířením pravdivých informací, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní názor bez jakéhokoli vměšování. Jinými slovy je to cesta evolučního rozvoje.

…

Individuální svoboda je plněji uskutečnitelná jen na základě respektu k přirozenému „řádu věcí“. Bez něj by vládla jen anarchie, která by soustavně roztáčela stále další kola příčin a následků, a tak postihovala a narušovala svým vlivem individuální světy všem. Pokud „pokrokářům“ chybí respekt k odlišnému vidění světa, zasahují destruktivně do přirozenosti života druhých a budí v nich tím jen odpor, což v důsledku militarizuje celou společnost. Pokud má někdo potřebu druhé soustavně jakkoli nálepkovat, hodnotit, soudit a převychovávat, odkrývá tím především jen svůj vlastní rozpolcený charakter.

Jedině ve smíru (viz vesmír) lze pracovat na ozdravění lidského „genového stromu“, neboť jakákoli násilná destrukce plodí zpětně zase jen destrukci. To je zákon karmy. Brání tak ozdravným silám z nevědomých úrovní, které se snaží uvádět poškozené procesy organismu zpět do rovnováhy jak na fyzické, tak duchovní úrovni.

Může se objevit námitka, že je třeba rychle rozbít staré, aby se uvolnila cesta pro nové. Odpovědí ale může být, že nelze nic předbíhat ani příliš urychlovat, je to analogické jakémukoli porodu. Vše ve vesmíru má svůj čas, kdy procesy zrají a aktivují se v souladu s celkovými vibračními vlivy.

To dnes platí i pro veškeré dění v mezinárodní politice. Nelze již ze sebehumánnějších pohnutek dál násilím měnit země s odlišnými kulturními vzorci, vývojem a zájmy. Změna musí vycházet vždy zevnitř ať jedinců nebo komunit, jinak se všechny dobré myšlenky se změní ve zlo.

…

Andělé jsou bytosti vyšších oktáv = jemnohmotné a vícerozměrné – multidimenziální. Jsou s námi i námi a my jsme s nimi i jimi, dělí nás pouze frekvenční vibrace. Tyto hranice jsou však nutné, aby nedocházelo k chaotickému multiguláši, tj. aby při veškeré té biodiverzitě byla stále udržena rovnováha vývoje lidského rodu.

24.12.18

…