Úvahy : 2012

DOSTŘEDIVÁ POUTA

S tím, s čím se nejvíc ztotožňujeme, vytváříme i silová pouta, jakési gravitační vězení mysli. Smyslem je překonávat tyto hrubovibrační frekvence. Pak můžeme postoupit do jemnějších osudových úrovní duchovních příběhů, posouváme se v čakrových centrech výš.

Z mentálně astrálních rovin přicházejí na zem nejrůznější plány, vynálezy, pojetí, filosofické systémy, tvořivé koncepce, které se sestupně materializují na nejrůznějších úrovních v konkrétních časoprostorech.

V odstředivé době již nebude takový tlak směrem k zemské krystalizaci, strnulosti, tuhosti, složitosti, všemožným gravitačním poutům. Vědomí bytostí bude snadněji propojitelné s vyššími rovinami vědomí a bude docházet i k snadnějšímu prolínání sfér. Bude však nutné se i bránit před nejpokleslejšími formami myšlení.

26. 1. 2012

…

O OCHRANĚ INDIVIDUALITY

V dnešní době vyvstává naléhavá potřeba větší otevřenosti a upřímnosti v mezilidských vztazích, jako odezva na stále odcizenější společenský systém. Týká se to především srdeční a mentální čakry. Jsme vnořeni do světa neurotiků, psychopatů a manipulátorů, kteří stále silněji ovlivňují psychoemocionální prostor kolem nás (viz psychoenergetičtí upíři). Je to následek již neúnosných trendů současného světa v bezbřehém a krátkozrakém hmotném rozmnožování všeho, co vůbec lze (lidí i věcí), a ve ždímání a sání okolní reality především směrem k sobě, k výhodám pro svá malá ega.

Každý má právo na svou individuální vůli (sic v praxi nedokonalé). Může na sobě dobrovolně pracovat bez nátlaku druhých (nebo nemusí), je to ale jeho svobodná vůle. Pokud o to nemá zájem, nechává své řízení karmě, ale i to je jeho volba, na níž má své právo.

…

Běžné lidské vztahy se odehrávají převážně na úrovni tří nižších čaker (1. čakra rození a formování, 2. čakra sexuální oblast a výživová čakra, 3.čakra aktivity a moci). Centra, která jsou od srdce výš, se týkají již spirituálně mentálních hladin.

…

Existuje mnoho metod očišťování od nežádoucích psychoenergetických vlivů. Především jde o posilování imunity na všech úrovních. Na psychické je to posilování pružnosti. Může to být i humor, zdravé sebevědomí, oproštění od přehnaných ambicí, nebo také umění „zamykat“ své nitro před negativními vlivy (z nižších světů). Především jde o to udržovat soustavně svůj mikrovesmír = ego v rovnováze.

3. 2. 2012

…

NUTNOST VNITŘNÍ OČISTY

Komunikovat lze s nevtělenou bytostnou sférou i napřímo. Podmínkou toho je usmíření vlastních rozporů (vyvážení) a ujasnění si pozitivních hodnotových vztahů, jinak se může takový adept stát sám sobě nepřítelem. V jeho emoční astralitě by i nadále zuřily konflikty a boje nejrůznějších protichůdných idejí přicházejících z vnějšku i z nitra vlivem minulých inkarnací a jejich útoky by mohly být dokonce ještě mnohem silnější.

Vyspělý mág může navázat spojení s nevtělenými jednotlivci, celou skupinou bytostí, konkrétním egregorem, ale dokonce i s archetypálními entitami.

…

Ve skutečnosti jsme jen jiskrami vyššího bytostného vědomí a máme zde za úkol jít společně vzhůru k němu = základ pro vnitřní i vnější jednotu.

…

Až přestane být člověk egocentrickým dravcem, otevřou se mu brány vyšších světů i intergalaktických společností samy. Je tedy v zájmu všech začít na sobě duševně pracovat.

…

Komouši zneužili hromadu pravdivých idejí přivlastněním a překroucením jejich významů a pojmů. To samé však činí globalisti, sionisti a všichni další „-isti“.

11. 2. 2012

…

ÚVAHY 2012/1

Budování nového světového řádu patřilo k utopickým vizím i komunistů. Dnes tuto marxistickou utopii přebírá i vládnoucí globalizační technokratická elita, která si ji však otáčí tak, aby vyhovovala především jejím záměrům.

…

Panující vibrace planety (makrovesmír) aktivují různě tělesná centra bytostí (mikrovesmír), tím modulují i formy jejich emocí a myšlení. Přináší tak do života změny, které jsou objektivně nezvratitelné. Nekonvenující bytosti s těmito vlivy mají potom velké potíže se těmto dominujícím vlivům ubránit anebo se do takových pro ně těžkých dob ani nerodí

…

Zabývat se hlouběji mytologií a historií starých kultur a civilizací má smysl, pokud nás zajímá vzájemný vztah mezi stylem života, dobovým myšlením a duchovní nadstavbou a směřováním těchto společností. Takto můžeme lépe porovnávat a poznávat i svou přítomnou dobu. Nikde není psáno, že se nelze zrozovat do oněch dob, vždyť čas se pohybuje jen v naší mysli a naše mysl v něm.

…

Odstředivé síly vzdušného principu: konektivita (propojení) mentálního proudění, prolínání, mnohotvárnosti, rovnoprávnosti, spolupráce, respektu.

Dostředivě zemské síly a energie: tuhnutí, krystalizace, sekularizace, izolace, materializace, dominance, boj, egoismus, roztříštěnost, uzavřenost, svazující systémy.

…

Říkáme že, všechny bytosti mají své já, a každý to tak u sebe i pociťuje. Ve skutečnosti je to přesně naopak: to Já má je. Je to univerzální jednota oceánu, která je fiktivně přítomná i v našich osudových řekách, které se do něj vlévají. Tím oceánem jsme všechna bytostná já kosmu společně.

13-26. 3. 2012

…

UŽITKOVÁ DOBA

V průběhu dostředivého věku se postupně ze zvířecího subjektu stával objekt zbavovaný svéprávnosti, kdy se na něj nahlíží jen na jako užitkový nástroj (výrobní prostředek i surovinu = „mrtvý“ materiál). Vše v moderním světě se poměřuje převážně jeho užitkovou hodnotu, a tak lze se vším i bezcitně manipulovat.

Příkladem mohou být např. velké a odcizené zvířecí farmy, kde bytosti „užitkových“ zvířat jsou v očích „chovatelů“ zbavené vlastní subjektivity, vlastního vědomí a cítění, a tedy i důstojnosti. Stávají se tak jen pouhou surovinou pro lidský „potravní řetězec“.

Tento princip popření hodnoty života druhých tvorů je některými příslušníky vládních „elit“ rozšiřován i na většinovou lidskou společnost.

…

Tam, kde se objeví světlo, stahují se i síly temnot v rámci polarit, ale děje se to i naopak.

…

Škodí samí zoufalí? Škodí samí zlí? Škodí samí nevědomí? Byť sami touží po své osobní nirváně?

…

Přelidněnost má nejhorší následek v odcizenosti srdcí, jejich citovém vnímání, protože nikdo nepojme do svých citů ty mraky nejrůznějších lidí, proudící nejrůznějšími směry a s nejrůznějšími záměry, s nimiž se denně míjíme ve stále zahuštěnějších aglomeracích.

Tato odcizenost vede až k poškozování našeho zdraví ztrátou duchovní ochrany a imunity, neboť jsme tlačeni nikoli k mnohovrstevnaté duši, ale k jednostrannému egu, o to víc jsme pak i zranitelní.

…

To, co neuděláš, není. Když to není, je zbytečné to hledat vně. Jestli si něco přeješ, udělej to.

16-19. 4. 2012

…

K VÁLKÁM

Mnoho krutých válek bylo způsobeno vizemi o nastolení lepšího a ideálnějšího světa. Advokát ďábla by mohl položit znepokojivou otázku: „Co je větší zlo? Boj za pozitivní ideály nebo ustupování negativním silám?

Krvavá válka za humanitní ideály nebo mírový rozklad pozitivních hodnot a neúprosný úpadek do chaosu nižších rovin? Takže, jak je to s tím dobrem a zlem? To si musí řešit každý sám za sebe. Obě krajnosti se měří jen vzdáleností od uznávaného vytýčeného středu na obvodu kružnice hodnot, a vždy se tak na 180° nutně dotýkají v 360° kruhu.

…

SVĚT V POHYBU

Doba nám již nedovoluje zcela zakotvit a zakořenit v konkrétních životních jistotách. Jsme hnáni psychickými i fyzickými uragány někam do neznáma. Jsme rozfoukávání prudkými větry času kamsi do zapomnění (?).

Intelektuální brány a průchody k vyšším světům jsou přivřené, téměř nikdo je už nesytí svou energií víry (viz symbolika zhroucených chrámů). Doba je jako průvan trhající předivo pavučin a z původně hlubokých myšlenek zůstávají jen cáry reklamně konzumních sloganů. Dříve probíhal boj mezi ideovými a kulturními obsahy, nyní je to boj převážně firemních konzumních značek a licencí: viz „Vznešené a posvátné okamžitě k dostání ke konzumaci“. Moudrý duch světa se tak hroutí a každý další okamžik je posilován zmarem, lidstvo propadá do jeho černých děr.

Chybí zde již velké kladné vize a vzory pro formování kvalitního charakteru, který každý potřebuje pro svůj aktivní spirituální růst. Každá nová generace potřebuje věřit něčemu, co ji přesahuje, co jí otevírá cestu dál, jinak propadá negaci, labilitě, chaosu a entropii.

Co se stane s touto civilizací až se rozpadnou i poslední spirituální hodnoty? Až vodnářské uragány a tornáda vymetou všechno smetí, které již do nové doby nepatří? Co zůstane ještě pevné a co skončí v troskách? Ano, jedná se o pompézní proces přechodu protilehlých dob – dech kosmu a jeho rytmus se nezvratně mění a je jen na lidstvu, zda tuto změnu dokáže i přežít.

…

EGREGORY

Jsou to intelektuální, kulturní, jazykové, dějinné, společenské, národní ad. psychoenergetické okruhy a struktury, v nichž žijeme, čerpáme z nich a přinášíme k nim i svůj charakterový příspěvek.

Opuštěním svého egregoru ztrácíme jednak své zvyky i společenskou paměť (až k demenci subkultur), které nám pomáhají v životě, a jednak jsme více zranitelní nejrůznějšími antagonistickými vlivy dosud nepoznaného.

20. 4. 2012

…

ÚVAHY 2012/2

Vesmír je svou podstatou idea. Je prolnut inteligencí i cítěním, tedy životem. Vše, co se v něm nachází, svým způsobem i žije. Vzniká, rozvíjí se, zaniká ve stálém koloběhu časů. Vyšší formy života se sklání před nižšími a ty jsou zase motivovány směřovat vzhůru k dalším.

…

Existuje nejvyšší stvořená inteligence = mysl Tvůrčího díla, vnímající v rozložení i v jednotě, a my jsme jen jejími mikroskopickými částečkami, které v sobě obsahují semínka celého díla.

…

Tvořit lze v celém vesmírném fraktálu, ale ne všude to má smysl

…

Země je znetvořená stroji. Nelze už pořádně vnímat krásy posvátných krajin, které tyto stroje důsledně rozrývají a vysávají jejich životodárné energie.

…

Pocity magična v nás vznikají vyciťováním hloubek v nekonečných prostorách ducha.

Duben. 2012

…

ÚVAHY 2012/3

Mentální spoutávání s čímkoli se děje na nejrůznějších tělesných a psychických úrovních (v čakrách). Pokud je narušená rovnováha mezi vnitřním a vnějším, jedná se už o závislost. Každý vztah je ale energetickou výměnou.

Duchovní cvičení dávají sílu a vhled a pomáhají vést k odpoutanosti od nepodstatného, povrchního a pomíjivého. Jakákoli velká závislost na čemkoli se stává i zdrojem utrpení.

…

Děti nemají potřebu zakonzervovávat výsledky své činnosti (hry), neustále objevují a tvoří něco nového, improvizují. Tzn. že vidí smysl činění v samotné hře. Teprve později pod tlakem dospělých hledají účelovost svého konání, tj. přizpůsobují se kolektivnímu kulturnímu vzorci a dobovým hodnotám.

…

Myšlení je transformující faktor, veškerá vědomá činnost je jeho výsledkem. Myšlenka ovlivňuje okolí a okolí současně podněcuje ji.

…

Inkarnování – co je to za prostor, kam přicházejí duše, aby odžily svůj individuální osud? Prostor, který považujeme za svou jedinou skutečnost? Duše jsou zde přitahovány mentálními silovými vzorci, jejich frekvencemi, které se transformují skrz naše smysly do námi vnímané reality. Tzn. je zde emocionální propojení skrze nejrůznější dimenze vesmíru.

…

Vytvářením kvality ve vnější realitě, vytváříme souběžně i svou vnitřní, a naopak.

…

Emoce dokáží oživovat latentní děje, dávat jim silný náboj a jsou tak spouštědlem nečekaných nedomyšlených akcí.

To, co v nás nevyvolává žádné emoce, to nám uniká, a v podstatě ani není pro nás osudově určeno.

…

Archimedes: „Dejte mi pevný bod a pohnu zeměkoulí“.

Každý pomyslně vytýčený bod je středem nějakého vesmíru. Každý bod má i svou hloubku, své další roviny, vrstvy, množiny, egregory, astrální a mentální sféry, a tyto jsou současně z jistého pohledu rovněž pouhým bodem. Bod jako takový je tedy jen myšlenkovou fikcí, ale skrývá se v něm celé stvořené bytí.

18-23. 7. 2012

…

ŮVAHY 2012/4

Smysl výstupu na hory je také uvědomění, že z pohledu z výšky je dole to, co jsme výstupem vzhůru opustili, malé a téměř bezvýznamné, ačkoli dole v nížině je to pro lidi důležitá realita. Přitom se jedná jen o změnu úhlu vnímání.

…

Odpouštět = upouštět od již nevyhovujících myšlenkových struktur = vyčištění prostoru pro změnu. Tím vypouštíme negativní emoce = mrtvou „zkaženou“ energii pryč od sebe. Setrvávat soustavně v zapouzdřených stereotypních emocích je sebevražda = neúcta ke své duši, její pošlapání z uražené ješitnosti.

…

Člověk se snaží realizovat své sny a celou dobu k tomu sbírá patřičné zkušenosti. Urputná touha po dosažení něčeho žádoucího lepšího ho však může také izolovat, omezovat v nejrůznějších projevech. Nicméně vzdávat to v půli cesty, otevírá prostor pro bezcílnost a vnitřní chaos. Věci se mají dotahovat do konce s vědomím vidiny nového počátku posléze.

Je proto třeba nad svými tužbami meditovat a zvažovat, zda nám stojí za vynaloženou energii, za „upsání“ duše pro své cíle. Vždy však záleží na smyslu původní motivace.

30. 8. 2012

…

ÚVAHY 2012/5

J. Zezulka: "Být kladnou složkou … aby člověk nešel životem jako slepec, který se stále zraňuje o překážky, které nevidí ..."

Zlo se vytváří duševním chaosem v procesu vývojové transformace. V bytostné fázi homo sapiens se už pohybujeme již mnoho statisíciletí, proběhlo nesčetné množství generačních obměn, ale stále je to málo pro pochopení smyslu naší existence v kosmu. V poznání nás brzdí i genetické kódy, které jsme dědičně obdrželi.

Čas je ale relativní pojem, jiný pro člověka a jiný pro hmyz, takže z vyššího pohledu na tisícovkách let až tolik nezáleží. Jedná se jen o nepatrný zlomeček našeho času v tvůrčím bytí stvořeného života, kterým spirálovitě procházíme.

…

Na evoluční cestě jsou jednotlivé inkarnace v osudech soustavou cyklů, kroužících kolem vývojové spirály vědomí.

…

Nesmiřitelná různorodost názorů dnešní doby je dána střetem dvou protikladných nadřazených vlivů: dostředivého s přicházejícím odstředivým. Každý z nich má svůj plnohodnotný myšlenkový okruh a hloubku čili svůj dominantní egregor. Střetem vznikají téměř neprůchodné až absurdní konflikty, než se podaří vstoupit do nového vlivu.

…

ČESKÝ ÚDĚL

Pokud je Česko skutečně vyvolenou vůdčí zemí pro nadcházející vodnářský odstředivý cyklus, jak je prorokováno z více stran, pak má zřejmě logiku i jeho převládající způsob myšlení (např. praktická přemýšlivost, vnitřní vzpoura proti vnějším autoritám, proti zavedenému systému i náboženství, vytvořených ve starých vlivech dostředivé židokřesťanské kultury).

Dějinně je zde systematicky rozbíjeno vše stabilizující již od středověku (husitství, Bílá hora, katolizace, války 20. století, komunistické údobí, a nyní dochází už i na globalistický kapitalismus). Vypadá to, jako by měl tento národ hodně zpružnět, neulpívat na stereotypních dogmatech minulosti a začít myslet více osvíceně. Proto snad musel poznat na své kůži také sílu bezmoci – opak 3. mocenské čakry a na ní navázané pýchy ega, jak se to přihodilo vyvolenému židovskému národu před námi.

…

SMYSL ZKOUMÁNÍ DĚJIN

Zkoumání dějinných událostí nám umožňuje vyhmátnout konkrétní myšlenkové procesy, jejich cykly i jejich energetickou skladbu, kterou byla ta, která událost vytvořena či ovlivněna.

Tímto způsobem lze získat lepší přístup i k vlastnímu životu bez ohledu na většinovou společnost, kterou obvykle taková hloubka věcí až nezajímá.

…

Věk Vodnáře je záležitostí 5. krční čakry, tj. kvality proudění myšlenek a odstředivých energií, pootevírání vyššího vědomí 6. čakry. Je to tedy velmi hodnotná doba pro duševní vývoj a konec nejprimitivnější éry Kaliyugy ve známých dějinách.

20. 9. 2012 Agia Apostoli, Kréta

…

NA CESTĚ VĚDOMÍ

Mentální kvalita člověka se podílí i na výběru jeho příštího osudu. K nižším rovinám nás táhnou ještě nezpracované pudy, které ovlivňují i smyslové vnímání a rozhodování. Toto jsou „magnetické kotvy“, kterými jsme spoutáváni v konkrétních činech. Proto vždy pomůže zaměřit pozornost na temnější stránky své osobnosti (viz: strachy, nejistoty, odpor, pýcha ad.), a tím je již začít řešit.

Čas, který vnímáme jako samozřejmý, se příčinně odehrává v kruzích, cyklech, spirálách. Naší možností, předností i smyslem je, že nám umožňuje rozehrávat i v jeho průběhu měnit své myšlení, opouštět nevyhovující duševní vzorce a šablony a ladit se vědoměji ke smyslu svého života.

V tzv. Bráhmově dni (jedné z period stvořeného universa) soustavně vznikají nové vesmíry. Je to součástí „výdechu“ Podstaty, který se větví do nekonečna. Tím vzniká mnohost, a tedy i oddělenost, včetně bytostné rozrůzněnosti. Je to podobné jako šíření rádiových vln z vysílače. V další fázi – při „nádechu“ Podstaty je vše taženo zpět do svého jednotného neprojeveného základu. Vše ve vesmíru takto dýchá na 4 doby (nádech-pauza-výdech-pauza), proto i naše životy se projevují v této rytmizované dechové pulzaci, což nás hluboce spojuje se svým Tvůrcem.

Naše zrozování do jakékoli doby, místa, společnosti má svůj oprávněný a nenahodilý důvod. Všichni jsme od narození v zajetí nějaké z myšlenkových forem (archetypu, egregoru, genové paměti, vlivových názorů), utvářejících strukturu celkové naší individuality. Primární základna jednotlivých povah je ale tvořena kombinacemi rovněž 4 hlavních praživlů – archetypů a jejich mísení, obdobně jako je tomu u dechu.

…

Čím vzdáleněji se nacházíme od universálního vědomí v centrech galaxií, v nižších a nižších úrovních na spirálovitých ramenech odvozených vesmírů, tím jsou tyto naše dimenze temnější, nevědomější a spletitější v celkové své kvalitě. Chybí v nich možnost hlubšího přímého napojení na konceptuální zdroj.

Ve všech rovinách je však obdobný stavební princip, jen se může trochu jinak projevovat se svými stále komplikovanějšími odrazy od centra směrem k vnějším kružnicím na spirálách času.

Otázka zní: Jsme v současnosti ve fázi výdechu či vdechu Bráhmy (TD)? Tj. jdeme jako tito lidé v současnosti v jeho výdechu z jednoty do mnohosti nebo se k němu již jeho nádechem vracíme vývojově zase zpět (pulzování najdeme ve všem stvořeném)?

Z jistého pohledu se zdá, že jsme nyní jako lidský živočišný druh již v půli celého evolučního procesu. To nám dává schopnost svou vůlí se aktivně účastnit na svém evolučním procesu.

Fyzikální světlo se šíří přímočaře, i při více světelných zdrojích v prostředí míří paprsky do všech stran a vzájemně se neovlivňují, prostupují prostředím nezávisle na ostatních, tj. nedeformují se.

Ohledně vyššího vědomí, které přirovnáváme k vysoké intenzitě světla, se nabízí analogie: Pokud vytvoříme nápis různými barvami (frekvencemi) v plném světle, je zcela srozumitelný. Pokud budeme snižovat jeho intenzitu, některé barvy se začnou vytrácet, takže i písmena v nápisu se stanou nezřetelnými. Tím získáme neúplnou, falešnou a nesrozumitelnou informaci. To se týká i našeho „vnitřního osvětlení“. Je tedy třeba dbát, aby světlo mohlo zazářit co nejjasněji.

Pokud by byl člověk čirý a autentický jako sklo, pak by jím mohly procházet paprsky tohoto duchovního světla beze ztrát.

Abychom mohli se světlem (poznáním, věděním) začít postupně splývat, je nutné si vyřešit svůj vlastní osudový koan: „Kdo jsme a za jakým účelem jsme se zde narodili?“ To je již začátek očistného procesu od všech zbytečných svazujících pout, který končí až hluboko ve hvězdách.

Charakteristika světla jako analogie hlubšího poznání značí, že i poznání může být z hlediska člověka bleskově náhlé, jako když zmáčkne vypínač, který prudce rozzáří místnost. Ve skutečnosti je každý proces podmíněn časem, jen různě vnímaným, takže i náhlé osvícení, o němž hovoří indické nauky, je dlouhým vývojovým procesem, k němuž musí adept dojít svou vnitřní aktivitou.

Mysl Buddhů je čirá jako sklo a jejich spiritualita se tak může nerušeně šířit do prostředí. Pro spirituální přechody do vyšších hladin vědomí je podmínkou individuální čistota, tj. opravdovost bez falší, otevřenost mysli (láska), míra odpoutání od malicherných zátěží ad. Ve fyzice bychom k tomu našli ekvivalenty jako je např. vlnová délka (barevné a jiné filtry), intenzita světla (nadšení) atd.

Dech je proudění, které zvedá intenzitu vnímání světelného záření ve všech jeho formách.

Toto dokáží i některé drogy, které vypnou na určitý čas smyslové stimuly (pouta) ega a bytost pak citlivěji vnímá světelné paprsky duchovních energií, avšak takovéto nevědomé procesy nepřipravených jedinců způsobují chaos ve struktuře jejich vědomí.

14. 11. 2012 (Jericho)

…

V PROMĚNĚ DOBY

Z hlediska hlubších frekvencí se věk Ryb (židokřesťanská éra) jeví jako strnulá, nedynamická, stagnující, a nakonec i dezintegrující společenská struktura.

Nová informační exploze je umožněná nastupujícími čerstvými odstředivými energiemi, a je tak podpořená i prudkým rozvojem počítačové techniky, působí na neuronové sítě mozku, čímž dochází k prudkému zrychlení společenské dynamiky.

Nestíháme se již dopátrávat podpovrchových příčin dějů kolem sebe, a tudíž se nám jeví čím dál rychlejší chaotické víření těchto destruktivních informačních tornád.

Zdá se, že jediný způsob obrany je posunutí se do vyššího levelu vnímání, tj. změna dosavadního paradigmatu (myšlenkového vzorce), posunutí se k vyšším (hlubším) a komplexnějším rovinám náhledu na realitu, kde časový průběh je vnímán ve větší celistvosti.

Z pohledu vyšší dimenze na časovou rovinu vrstvy pod námi, se v ní vnímání času jeví zcela jinak.

Podle filosofie J. Zezulky je z pozice vnitřní bytosti celý náš vnější život vnímán jako jeden její den. Čas v ní je ale prožíván stejně, jako my ve své rovině prožíváme svůj. To se jen díváme svým pohledem do jiné dimenze mikrovesmíru ve fraktálové struktuře univerza.

17. 11. 2012